V předchozích článcích jsem se zmiňovala, že přílišná fyzická aktivita nemusí mít na tělo už tak příznivý účinek jako rekreační jogging či hobby běhání.
Naopak. Čím intenzivněji cvičíme, tím více se z hypotalamo-hypofýzární osy spouští stresová kaskáda reakcí a do krve se uvolňuje stresový hormone kortizol.
Zvýšená hladina kortizolu způsobuje v těle zánět. A také překyselení organismu (budu psát v jiném článku) nebo depresi a nespavost. Kortizol také může silně poškodit naše střevo – ve smyslu jeho propustnosti.
Normálně fungující střevní stěna je semipermeabilní, tedy polopropustná. Umožňuje tedy z těla vylučovat toxiny a zadržovat a vstřebávat v těle životu nezbytné látky – vitamíny, živiny a minerály. Tuto funkci umožňují střevní epiteliální buňky pomocí tzv. Tight junction – těsných spojů.
Pokud jsou epiteliální buňky v těle poškozené, střevní stěna se stává tenčí, potřebné minerály se mohou dostávat z těla ven a naopak škodlivé látky a odpadní produkty metabolismu zadržovat v těle. Prostě díky kortizolu může být střevní stěna out of control.
Člověk pak postupem času začíná trpět nedostatkem životu nezbytných vitaminů a minerálů – např. železa, draslíku, vápníku, hořčíku, což s sebou často přináší křeče, zhoršené dýchání, tenzi ve svalech, bolest kloubů či noční pocení.
Organismus též trpí nepravidelným vyprazdňováním – nepravidelnou stolicí. Jedinec se potýká s průjmy a zácpou, bolestmi hlavy, břicha a svalů. A to vše díky tomu, že tělu nezbytní páni vitamínové jsou vylučováni a škodlivé toxiny v těle naopak zadržovány.
Pokud syndrom “leaky gut” trvá příliš dlouho a jedinec mu nevěnuje pozornost, může se v těle vyvinout chronický zánět, Crohnova chorobu či dokonce rakovinu střeva.
Nutno pododotknout, že syndromu propustného střeva napomáhají i některé druhy potravin – např. lepek (tedy pečivo či přílišné množství těstovin obsahující tuto složku potravy též), alkohol či některé druhy luštěnin.
Když se nevhodná strava spojí dohromady s extrémní fyzickou aktivitou, vznikne opravdu problém. Pokud k zmiňovaným příznakům opravdu dojde, je lepší pár dní tréninku vynechat, nacpat se zeleninou, ovocem, bílkovinami a dodat tělu chybějící omega kyseliny a vitamíny.
Někdy totiž větší úsilí, rychlejší časy na tréninku a větší objemy naběhaných kilometrů nemusí vést k lepším časům a osobním rekordům.
Zdroj: livermedic.com
