Úvalský drsňák Ondřej Teplý dobyl třetí místo v kombinaci horského kola a běhu (výhru do rodiny zajistila jeho žena Jana) na domácí Velké ceně a počtvrté v řadě ovládl zdejší celoroční seriál Tři pro zdraví. A na stupních vítězů, namísto radosti a odpočinku, vyhlásil další motivaci: „Trochu víc teď plavu, do dvou tří let chci na La Manche.“ Na Ironmana na Havaj se taky dostal, jak slíbil.

Jinak to tady byla na sklonku prázdnin opravdu pohodová sobota. Zahaj školní rok pětkou se jmenovala jeho běžecká část. Co na tom, že do školy se i tady jde až za týden a nabídka nám rozkošatila, na pětku a desítku, jeden nebo dva okruhy.

Výživnější – a hezčí neboť zbaven asfaltové sekce – sám o sobě už byl i ten první. Favorit delší distance Filip Peřinka potvrdil roli a zabodoval tak naplno do Pražského běžeckého poháru (kompletní pořadí najdete na www.sportt.cz).

Po „motokrosovém“ úvodu následovalo stoupání do lesa, které se změnilo ve stěnu nahoru na hřbet, teprve tady se to parádně rozběhlo po lesních cestičkách. Psychickou prověrkou byl asi šestisetmetrový lehce stoupavý úvoz, kde pralo slunce, podpořené horkým fénem… Pak prudce dolů k cíli, ale ještě jednou přes potok do kopce do lesa a Masarykovou alejí po původní bikové trati okolo rybníka pak zpět. Skoro šestka!

„Nejdřív se nás drželo víc, protože jsem nevěděl, kdo jde pětku a kdo desítku, ale pak jsem šel sám. Moc pěkný okruh, docela těžký, k tomu teplo,“ říkal spokojeně v cíli. Mezi ženami byla nejlepší berounská matka Andrea Frantová. Peřinkův velký soupeř a obhájce Pražského poháru Antonín Rektor tentokrát chyběl, takže vítěz dotáhl body v letošním žebříčku.

Druhý doběhl známý kuchař Max Semenčukov, na třetí místo se zavile propracovával Ondřej Teplý, který čtyřicet minut před tím dokončil těžkou víc než hodinovou práci na horském kole ve stejném terénu. V cíli pak pracně vyklepával křeče, jeho železné svaly se ani nehnuly…

Cenu Úvalského drsňáka za kombinaci získal on, ostatně kdo jiný, to by se musela přejmenovat. Jakub Skalka a Milan Hanyk, kteří skončili před ním, běželi jen pětku. Do výsledků se počítal průměrný čas jednoho okruhu na kole i běhu. Třiadvacet borců tady ztvrdlo!

Na biku vyhrál cyklokrosař David Jarý z Johnson Controls Mladá Boleslav. „Nová trať je těžší, ale určitě i hezčí, „chválil. Za ním dojela známá jména, už starší Jiří Chyba, parťák Jirky Ježka nebo průvodce dalších špičkových handicapovaných cyklistů, třetí Daniel Polman, horský vytrvalec.

Musím to napsat, protože se divím a je mi líto, zaprvé práce týmu Ondřeje Broučka a spol. a zadruhé nevyužité šance. Tak pestrý a perfektně nachystaný celodenní závodní program v pohodovém poklidném prostředí abyste pohledali. Bikové cross-country pro všechny kategorie, letos nově dokonce i enduro s králem Vlastou Čiháčkem, k tomu běhy, možnost kombinace. Masáže, bufety, sprchy, za rohem na náměstí cukrárna i pizzerie.

Pak koncerty tří kapel… Na vlaku půlhodinky z centra Prahy. Ne že by bylo prázdno, ale uměl bych si tu představit víc lidí, kapacita se nabízela. Když pak vidíte do jakých destinací a tlačenic a za jaké peníze se hrnou stovky běžců za pouze stádním zážitkem? Ale i v husté běžecké nabídce, stejně jako kdekoliv jinde, platí: masa konzumuje masově a jen chytří a si umějí vybrat kvalitu. Tak to zkrátka je a bude.

Přijďte na další Pražský běžecký pohár, 17. září, tentokrát na silnici 11 km Běh Prahy 11.