Jaro klepe na dveře, první závod je za vámi, nyní se hodnotí kolik času jste věnovali zimní přípravě. Po letošní únorové zimě, kdy nás potrápily přívaly sněhu a tvrdé mrazy jsme většinou pomalejší, než bychom si přáli.

Největší chybu uděláme, když se vrhneme na běhání rychlých úseků a při tom zapomeneme na některé zásady. Je potřeba na to pamatovat, abychom se nedostali do stavu marodů.

Oblečení je pořád více zimní, rukavice, čepice a více vrstev vám vůbec neuškodí a raději se trochu zpoťte, než aby vás oklepala při výklusu zimnice.

Nedoporučuji ani postávání a lelkování po tréninku, kdy si vyměňujete různé plotky (drby, pozn. red.), informace a plány. To si raději přidejte výklusu a popovídejte si při něm. Myslím tím hlavně naše pěknější kolegyně běžkyně, ony si rády poklábosí, protože v tréninku to nestihnou.

Protože se začíná zrychlovat, dbejte na důkladné rozklusání a vyklusání před i po tréninku úseků. Trochu se brzděte, potřebujete namáhavý trénink, ale nesmíte se vyčerpat. Po každém úseku přejděte do chůze a po cca 30–50 m zbytek vyklusejte.

Opakování úseků je někdy nudné, hlavně, když jich je více než 10, ale tato metoda vás naučí cítit rychlost běhu a to je pro nás vytrvalce jedna z nejdůležitějších dovedností, naučit se posuzovat rychlost svého běhu. Musíte se naučit poznat, kdy je tempo pro vás rychlé nebo pomalé. K tomu slouží opakování úseků.

Nezapomínejte na pravidelný volný dlouhý běh, aspoň jednou týdně a samozřejmě úplné lehké výklusy pro regeneraci.

Trénink rychlého tempa pro závod vám stačí maximálně jednou v týdně. Jen opravdu dobře trénovaní mohou dát tempo dvakrát za týden, ale jen vyjímečně.

Riziko zranění je v tomto období velmi vysoké. Pořád se teplota pohybuje kolem nuly, takže opatrně.

Autorem článku je Miroslav Kravčík, otec zakladatel BK SAK Ložiska Karviná, několikanásobný medailista z veteránských ME, MS a OH. Kromě běhání taky „ujíždí“ na dobře vychlazené dvanáctce zn. Radegast.