Od rána bylo v Nemojanech pod mrakem a docela fučelo. Tím pádem studený vítr vytvořil dost silný pocit chladu. Ovšem pak se vyčasilo a sluníčko prohřálo celé okolí a bylo tak akorát na příjemné proběhnutí v lesích, kde ani ten vítr moc nebyl cítit. Prostě vcelku ideální běžecké počasí.
Martin Kučera zase neměl soupeře
Martin Kučera /ELEVEN RUN Team/VSK Uni Brno – 20:29/ si už tradičně jezdí do Nemojan pro první místo a i letos se poměrně lehce odpoutal od soupeřů a opět zvítězil.
Za ním se držel s menším odstupem na druhém místě Tomáš Steiner /AK Drnovice – 20:52/ až do cíle. A skvělý výkon předvedl Petr Hének /AK Drnovice – 21:18/, který dokonce z počátku běžel v čelní skupině, ale přece jen v seběhu z kopce zatím trochu ztratil a tak doběhl nakonec třetí.
Irena Pospíšilová zaostala za rekordem o dvě vteřiny
Irena Pospíšilová /AK Drnovice – 24:00/ zaostala za svým vlastním traťovým rekordem o pouhé dvě vteřiny. Tak jí to běželo. Ovšem mezi ženami se sešla skvělá konkurence.
Vždyť druhá doběhla Pavlína Poláčková /AK Drnovice – 25:10/, třetí Lenka Hrabovská /AK Drnovice – 25:25/, čtvrtá Nina Bartoňková /AK Drnovice – 25:32/ a pátá Alena Hénková /AK Drnovice – 26:07/. Vypadá to skoro jako přebor AK Drnovice, ale opravdu je v tomto oddíle nesmírně kvalitní parta běžkyň, které opravdu umí běhat. A to ještě některé ženy chyběly na startu. A o veteránkách ani nemluvím.
Začalo další Nemojské běžecké léto
Druhým závodem, prvním byl Nemojanský kros, letošního Nemojského běžeckého léta byl 11. ročník Lulečské šestky, který je věnován památce vynikající atletky, běžkyni Mgr. Lence Höferové, která by 6. července oslavila 55 let. Již poosmé se závod běžel jako její memoriál v místech, která měla tak nesmírně ráda. Nemojany jí byly druhým domovem a zároveň zde pracovala jako ředitelka základní školy. Lidé ze vsi, stejně jako my běžci, na ni nikdy nezapomeneme.
Závod je stejný jako původně Nemojská šestka, ale protože se běhá v katastru obce Luleč, požádal nás starosta obce, abychom závod přejmenovali.
Běželo se opět od slavného lulečského koupaliště v přírodním lomu U Libuše po pískové sypané cestě v lesích směrem na Pístovice a zpět. Všechny tři akce Nemojského běžeckého léta pořádá AK Drnovice ve spolupráci s OÚ Nemojany, Orlem Vyškov a místním Sokolem a protože Lenka Höferová učila i děti z okolních vesnic Luleč a Tučapy, tak i zdejší obecní úřady se na její počest na závodě podílejí. Stejně ovšem jako řada místních sponzorů.
Navíc je Lulečská šestka zařazená do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a také do Vyškovské běžecké tour. Proto šlo o body do dvou seriálů. Letní závody v Nemojanech si drží svůj punc výjimečnosti a jsou mezi běžci čím dál víc oblíbené.
Příjemná trať a skvělá parta se závěrečným hezkým posezením
Právě kvůli tomu se jezdí do Nemojan. Prostě pobavit se s kamarády. Sice nadcházející volné dny, kdy přece jen řada lidí vyrazila již na dovolenou, ovlivnili jinak vždy velmi dobrou účast, ale to nic nemění na tom, že se v Nemojanech cítí běžci velmi spokojení.
„Ty tvé ranní starty mě jednou zabijí,“ hlásil mi už dopředu Martin Kučera. „Taky se mi dnes moc dobře neběželo a navíc to na cestě dost podkluzovalo, tak jsem se ani nesnažil překonat rekord. Ale příště to zkusím,“ smál se nakonec.
„Konečně jsem běžel,“ spokojeně mi řekl Tomáš Steiner. „S časem jsem spokojený a hlavně už se netrápím jako ještě před nedávnem.“
„Zánět v nártu už odeznívá,“ povídal Petr Hének v cíli. „Sice z kopce pořád ještě běžím opatrně, ale myslím, že to bude už dobré.“
„Ani jsem netušila, že běžím tak rychle,“ divila se svému času Irena Pospíšilová. „Jedu ještě odpoledne do Brezové pod Bradlom a tak jsem chtěla jen klusat a nakonec kdybych přidala, mohl rekord padnout.“
„Na to, co mám letos odtrénované, je to dobré,“ zhodnotila svůj výkon loňská vítězka Pavlína Poláčková. „Snad už konečně přes léto něco naběhám a zase se dostanu do dobré formy jako loni.“
„Po té štafetě na Ironmanovi minulou sobotu jsem si myslela, že se dnes nerozběhnu,“ řekla mi v cíli Lenka Hrabovská. „Taky mi to dost dlouho trvalo, ale nakonec to šlo, ale je to pořád cítit. Bylo toho opravdu dost, tak jsem ráda, že mi to dnes už trochu běželo.“
Je vidět, že se v lesích kolem Nemojan líbí více běžcům, protože hned při vyhlášení nejlepších závodníků už plánovali, jak se za 14 dnů opět v Nemojanech sejdou a poměří své síly při obávané a náročné Nemojské devítce. A my se na ně budeme těšit taky.