aneb PLZEŇ ultra zaslíbená
Jak začít?
Asi tak, že pokud chce člověk reprezentovat v ultra či běžet Spartathlon, měl by navštívit Plzeň a její okruhy, ať už ve Štruncákách nebo na stadionu :)
S Rudysem Krajčou jsem se seznámil při mé první účasti na MUM. Máme podobnej pohled na běhání, takže jsme si lehce padli do noty. To, že je cápek o dvě dekády přede mnou a žije 200km daleko, nebrání tomu, abychom si plnili společné sny a cíle. Ten je u hodně ultráků podobný. Spartathlon.
Pro nás jsou nejjednodušší 2 cesty. Splnit limit ze 100km nebo z 24hodin. Loni jsme běželi oba 100 poprvé, spokojeni jsme byli oba, ale na limit pomalu.
Rudy se rozhodl zkusit štěstí na Kladenské 24hodinovce. Na to já loni ještě neměl koule, natož pomýšlet na 216km. A tak jsem si poprvé zkusil pomáhat Ruďasovi. Běžel fantasticky ale z krize na 170 se už nedostal a nakroutil 203,5km. Mě to nadchlo, ale jeho lákalo jiné číslo.
Rudy, skvělej lezec a triatlet, neznám nikoho kdo by se sním nudil. Je to živel. Jeho energie je nakažlivá. Pusa kulomet sám o sobě :) Jenže Rudy je i neskutečnej zarputilec a tak opravdu hodně trénoval s jasnou vizí Spartathlon 2019.
Účet za přípravu si nechal proplatit letos z kraje roku ve Štruncákách na 100 v čase 7:59:23 ! Tím pádem startovní pozice pod akropolí, letos hned na první dobrou. Na rozdíl ode mne. Já už letos na 24h koule měl, ale zastavilo mě zdraví a spousty měsíčních nul.
Takže Kladno místo na trati, opět vedle ní. Rudkovi vcelku vyšla příprava, pomalu sme ladili systém občerstvení. Vypadalo to že vše je připraveno na velkej výkon. Náraz a Kladno bohužel neklaplo. Já byl nakonec i rád, protože, nevypadal vůbec dobře. Představa dalších třeba 17hodim vcelku nereálná.
A jsme v reálu. Úvod už byl vážně dlouhej :)Pokus číslo 3. Jsem si jistej, že já, Rudys i všichni kdo se na stadionu objevili nezapomenou na tento závod. Rozhodně to nebude kvůli tomu, že republice bylo zrovna 100 :)
Obdivuju borce, co utíkají podobné závody bez podpory a přitom vyběhají neskutečné výkony.Filip Švrček 225km, Míša Dimitriadu 210km a spousta dalších. Asi mě moje Zuzanka moc rozmazluje.No je úžasná :) Rudy taky není žádnej solitér :)
Na vejlet jsme vyrazili o den dříve, cestoval s námi Pavel Jurica , kterej též startoval a byl v cíli spokojenej. Na okraji Plzně je penzion Vion, mohu jen a jen doporučit. 10minut na staďák bylo fajn, vyrážet z Brna nebo jen z Prahy by stálo za prd.
Nejenže, Rudy pekelně trénoval, ale myslel i na nemyslitelný. Jak ohledně toho co budeme servírovat, tak i ohledně zázemí. Náš stan byl vcelku napěchovanej. Např. šesti-žebrovej radiátorek ve mě nejdřív vzbuzoval úsměv. Dokonce jsem ho zprvu odmítal veřejně přenášet a chtěl počkat až na tmu :) A jak se osvědčil a usnadnil, luxus dát si suché triko, to byl bonus.
START Společně s borci na 10km, 20km, 30km, maraton, 100km, 12h a 24hodin. 400m ovál mi zaručoval, že se mi Rudy neztratí z dohledu a on si zas mohl každé 2–3minuty diktovat. strašně dlouho šlo vše hladce i když sem se nestíhal moc nudit a furt něco zařizoval. Stíhalo se to bylo hlavní.
40km 3:41, 80km 7:34, 100km 9:25. Paráda, jak po drátkách. Každejch 30minut papáníčko. Buď gel nebo polévka. Záznam nakonec ukázal neskutečnejch 23 gelů a 18 polévek. K pití čaj, teplá cola, birel a trocha kafe. Experimentování s Manou jsme brzy zastavili.
Kolem trati bylo stále dost lidí, spojených s ultra. Tak se i hezky povídalo. Na chvilku se přijel podívat Milan Šumný s manželkou Gabriela, hodně času tam pobíhal Petr Herejt s paní. Nakonec se objevil i kouzelník.:) Ne pardon byl to Radek Brunner. Tito borci dodávali běžcům hodně energie. Bylo to vidět.
12hodin – 125378m První půlka, hodnocení ,,jako dobrý´´ sedí. řekli jsme si první představy, co je z toho reálně možné běžet. Do teď to byl jen začátek, o nic nešlo jen o holej základ, kterej byl ale ovšem nutnej. Do cíle ale ještě sakra daleko a to ještě nezačalo pršet !!!
To vše se změnilo někdy po 13hodinách od startu. Déšť, hnusnej déšť, nepříjemnej déšť, nekonečnej déšť. První velkej průšvih nenastal na trati, ale v zázemí, kde komplet vypl proud a funkční byla jen časomíra.Těch 20 minut, kdy Rudymu nebylo úplně nejlíp a já netušil zda se to povede nahodit. To nikomu nepřeju. Když dorazila elektrika do vařiče, měl jsem velkou radost. Rudy se snaží stále běžet. Do chůze přechází jen na polévku a na záchod + při převlékání.
160km 15:42 Společně s deštěm chvílemi dost fouká a teplota klesá. Borcům jsem vůbec nezáviděl, ale ani nám pomocníkům moc hej nebylo. Byla to dlouhá noc. Pole řídlo víc a víc. My drželi stále 30 minutovej interval. Od dobroty po dobrotu.
Někde po 180km Velké převlékání. Jeden z kritickejch momentů po 18hodinách běhu. Jenže furt daleko do cíle. Rudy dostal několik vrstev. Cyklo kalhoty s kšandama přes bundu vypadaly divně, ale fungovalo to. Na vrchu bundu KILPI hurricane, kterou jako ambasador propaguju kudy chodím. Měl jsem radost, že jsem ji viděl na dalších 3 borcích v dešti. Nakonec jsme vyměnili i ponožky a nazuli suché hoky. Asi tak na kolo :)
200km 20:43 Velmi těžká část. Stále víc jak 3h do konce, pořád ještě tma. Lijavec jak prase. Rudys si začal trochu pomáhat chůzí, ale nikdy nebyl delší úsek jak 500m, možná jednou 600 :) Snažil jsem se ho každé kolo přesvědčovat o výhodnosti běhu. Tím že se tím zahřál, tak nemohl protestovat. Nej nepřítel se ukazoval jako zima. Museli jsme bojovat.
Musím za něj moc poděkovat lidem co mu posílali zprávy, vždycky ho to strašně koplo. Zprávou od Petr Válek jsem ho nakopl a nakopával dost dlouho. Lidí co mu přálo bylo dost. Rudys nezná sílu sociálních sítí :)
209km necelé 2hodiny do cíle. Já už myslel, že máme vyhráno. Už bylo světlo, ale Rudys byl úplně v háji. Začínal bejt skeptik. Vypadalo to, že se rozpadne zimou. Nakonec nafasoval zimní péřovku co jsem měl na sobě. Vypadal jak eskymák, ale běžel. Kdo ví zda to nebyla jen psychická pomoc, stejně byl durch. Nic jiného než pokračovat mu stejně nezbejvalo.
212km v ten moment jsem věděl, že 220km padne i kdyby to musel dojít. Já ho nutil nerezignovat a zkusit nabrat další metry. Moc se mu nechtělo, přál si už jen konec, ale sakra kdy jindy než v 23 hodině 24 hodinovky. Musel makat dál. Nakonec tam byl i finiš a poslední kilák to byla jízda v tempu přibližně 6:45 :)
KONEC 137m za 557 kolem 222937m
Splněno, euforie opět Ruďasovi vehnala slzičky do očí. Už je holt takovej kalósek jeden Brněnskej. V české historii běhu na 24hodin společně s Rudym zvládlo po 50 . 220km+ jen 5 borců v 11 výkonech. Tomáš Rusek, Jaroslav Kocourek, Miroslav Kadlec, Jan Ondruš a teď i Rudy Krajča. Každopádně jeden primát má. Rudys si tímto výkonem dal i dárek ke středečním 53 narozenimám, je nejstarší z této pětice. V letošních světovejch tabulkách v kategorii M50 na 13 fleku!!!
Klasickej vypínák ho ihned po závodu vypnul a dostal do nechodícího stavu. Byl na něj srovnatelnej pohled jak na Petr Válek po mistráku :) Druhé místo jako bonus. Zaslouženě vyhrál Filip Švrček , kterej si udělal skvělej osobák a vyzvedl si v Plzni lístek do Řecka. Rudys to zhodnotil slovy ,, vegan porazil vegetariána ´´.
Do dvou hodinek bylo vyhlášení, povedlo se mi sbalit, rozloučit se se všemi kamarády, naložit vše do auta včetně Rudyho kterej bez pomoci neudělal krok. Řízení dodávky místo mé fabinky mi na klidu moc nedávalo, kor po víc jak 30h na nohou. Jakmile sme zaparkovali v Praze bylo vyhráno. Ještě docela dlouho trvalo než nás druhé pivo po 36hodinách uspalo.
Dlouhej závod, dlouhej článek. Příběh tím nekončí spíš začíná. Když prej nemohu na Spartathlon jako běžec, tak pojedu jako podpora a podavač :) Ono polívka na na 53st.C není stejné jako na 52st.C :) Nebo ,, Rudys chceš ten vývar s rejží nebo bez´´ ,,tentokrát chci bez, ale dej mi tam jednu lžíci rejže´´ :))) Až tohle příští rok vychytáme, jsem přesvědčenej, že při trochu lepším počasí a stejné formě je schopen zmáknout o 10–12km více. Kdo ví, třeba také ne. To už je ultra. Sem rád že se to povedlo! Pro mě to byl letos nejtěžší běžeckej závod, i když jsem neběžel.
KDO JSTE RUDYHO NEPOTKAL, TAK SI TO PŘEJTE, STOJÍ TO ZA TO http://vysledky.4timing.cz/index.php #24hodin #ultra #kaktusář #support #kilpi
