Před časem mě oslovil kamarád Honza Dufek, zda bych s ním nechtěla natočit Fokus ČT o běhání.
„Cože? Já?“
„No, nejdřív jsem chtěl natočit profíky, ale pak jsem si řekl, že natočím naši ‚rodinu‘ z Dailymile. Bude to legrace, co ty na to?“
„Aha, hm, tak.. tak jo.“
„Supr, nejdřív natočíme rozhovor a potom natočíme, jak běžíš.“
„Prosím?!“
Málem jsem v tu chvíli spadla ze židle. Běhám. Běhám často a ráda, ale nikdy mě nenapadlo, že budu běhat před kamerou. Najednou jsme seděli se štábem v dodávce a jeli natáčet reportáž.
Venku na sluníčku bylo 40+ stupňů a z nás lilo, i když jsme seděli v autě s klimatizací.
„Hlavně se mě neptej, proč běhám,“ kladu Honzovi na srdce.
Kamera, natáčíme: „Tak Lado, proč vlastně běháš?“
Au. Celý rozhovor bylo takové milé povídání, které mě samotné poodkrylo, proč to vlastně všechno dělám.
Proč běhám?
Jsou to endorfiny, je to závislost
Stačilo párkrát vyběhnout a byla jsem v pasti. Zvykla jsem si na volný pohyb, zvykla jsem si na pocit, který se dostaví při běhání. Přes den podpatky a taška s notebookem, večer trenýrky a kecky. Je to taková hra, ve které člověk střídá role. Podpatky, tenisky, podpatky, tenisky. V práci jsem někdo, ale při běhání jsem to já.
Nemyslet, běžet
Honza se mě ptal, na co při běhání myslím. Jenže já nemyslím na nic. Pustím si hudbu a běžím. Čístím hlavu, upouštím ventilek, vnímám jen pohyb a okolí. Nemyslím, běžím, užívám si to.
Instantní štěstí
Při natáčení jsem zjistila, že běhám špatně. Mám zoufalý došlap přes patu a dělám příliš dlouhé kroky, které mě zbytečně zpomalují. Všechno to vím a snažím se na tom pracovat, ale jakmile se rozběhnu, po chvíli nasadím off-line mode a nepřemýšlím vůbec. Běžím, běžím sice špatně, ale běžím a na tváři mám přihlouplý úsměv. Někdy to snad ani není běh, ale tanec. Jako když jsem byla malá a spontánně jsem se rozběhnula na zahradě.
Běhání je jeden z mála sportů, kde není člověk ničím svázaný. Žádná pravidla, žádné limity. Vyskočit na lavičku, skočit oběma nohama do kaluže, přeskočit vodítko, na kterém jezevčím blokuje celou stezku. Běžet v dešti, vdechnout mouchu a popálit se od kopřiv.
Mám vlastně spoustu malých důvodů, proč běhat.
FOKUS ČT24 – video
Fotky z natáčení
Autorka příspěvku Lada Brůnová s běháním jsem začala na studijním pobytu ve Finsku. Finsko a tamní přírodu si zamilovala. V současné době dokončuje studia na Fakultě sociálních věd UK, obor Mediální studia. Pracuje jako PR manager v Galerii Vernon, která se zaměřuje především na vyhledávání mladých umělců v oblasti výtvarné a multimediální tvorby. Pochází z Hořic, města hořických trubiček. Také má svůj blog.
