Útvar na jihovýchodním úbočí Tichavské hůrky, vzniklý působením pramenného vývěru s vysokým obsahem rozpuštěných minerálních látek.

  • Katastrální území: Tichá na Moravě
  • Výměra: 1,26 ha
  • Nadmořská výška: 340 – 400 m
  • Vyhlášeno: 1988

Pramen vyvěrá zhruba 40 m nad hladinou Tichávky. Prvních deset metrů pod vývěrem potůček protéká erozní rýhou hlubokou až jeden metr, kde jsou jen reliktně vyvinuty slabé pěnovcové povlaky. Dále po svahu je koryto vyhloubeno v hřebeni pěnovcového valu o výšce až 1,2 m, v počátečním úseku se vytvořily kaskádové prahy. Asi 100 m dlouhý potůček se vlévá do Tichávky, resp. je odváděn odvodňovacími žebry sanovaného sesuvu, k němuž došlo v nárazovém břehu říčky následkem prudkých letních srážek v roce 1997. Náchylnost ke svahovým pohybům byla zjištěna i výše ve svahu Tichanovské hůrky, což může v budoucnu ohrozit samotný chráněný fenomén.

V horní části prudkých svahů roste listnatý les s příměsí stanovištně nepůvodního smrku. Jedná se o společenstvo dubohabrových lesů kolinního stupně Carpinion betuli s řadou hájových druhů – např. břečťanem popínavým (Hedera helix), hrachorem jarním (Lathyrus vernus), pryšcem mandloňovitým (Euphorbia amygdaloides), lýkovcem jedovatým (Daphne mezereum), orlíčkem obecným (Aquilegia vulgaris) aj. Na okraji lesa roste např. dobromysl obecná (Origanum vulgare), jehlice trnitá (Ononis spinosa), vítod chocholatý (Polygala comosa) a dokonce i silně ohrožený druh vstavač mužský (Orchis mascula).

V porostech mechů a řas v prameništích, zejména na vápencích, žijí larvy bráněnky Oxycera pardalina z čeledi Stratiomyidae.