„Běhejte v rytmu velkoměsta. Jakýkoliv povrch, jakýkoliv směr,“ to jsou slogany, které doprovází boty Adidas PULSEBOOST HD.
Výrobce dále uvádí, že boty jsou určeny pro běhání ve městě. Mají prodyšný úpletový svršek, který pevně obepne nohu. Podešev z gumy Continental zlepšuje přilnavost na mokrém i suchém povrchu. Odpružení Boost o vysoké hustotě pro návratnost energie a stabilitu. Rozdíl v podešvi 8 mm (pata 18 mm / špička: 10 mm). Strategicky umístěné pevné zóny stabilizují střední část nohy. Nízké odpružení dodá krokům energii. Reflexní znak obsahuje souřadnice hlavních měst běžeckého světa: Berlína, New Yorku a Paříže.
Jelikož mám širší nohu, po zkušenosti s posledními Adidaskami, jsem si objednal boty o číslo větší, než používám obvykle. Preferuji spíše těžší boty, kde cítím, že pod nohou něco mám, ale nesmí mi to být nepříjemné, což už se mi také u jiných bot stalo. U Adidas PULSEBOOST HD to bylo tak, jak má být. Takže při velikosti 46 bota vážila bota cca 360 gramů, výrobce udává hmotnost 340 gramů při velikosti 42 2/3.
Po vybalení boty zaujaly svým designem, kombinace bílé podešve, černého svršku a do toho tři barevné adidasové pruhy se povedla a je praktická. Zaujala i na pohled podešev z gumy Continental, kterou jsem později bral jako nejsilnější stránku těchto Adidasek.
Následovalo odzkoušení na noze a boty sedly. Po zkušenostech dávám už na první dojem, a takové ty řeči, že boty povolí na mě neplatí. Následovala kratší procházka a první dojem z chůze v nich byl velmi příjemný, sedl i pružný svršek, nikde jsem neměl pocit nějakého nepřirozeného tlaku.
Běhal jsem s nimi na různých spíše nenáročných površích. Srovnával jsem je v duchu se speciálkami na objemový asfaltový běh, které léta používám a občas s nimi dám dlouhý závod na kombinovaném terénu, kde platí, že čím více terénu, tím pro běžce hůře, ale dají to.
Při běhání po kvalitním asfaltu jsem měl z bot tupší pocit, ale čím jsem se dostával více z města na rozbitější asfaltový povrch, tím jsem se v botech cítil lépe.
Výborně seděly na parkových površích, jako byly v létě doslova vyprahlé pískové udusané cesty s menšími kamínky, protáhl jsem je úspěšně i po zmoklém písku a jemné šotolině a nenáročných lesních cestách. Boty na těchto površích držely i při úsecích. Jelikož s nimi bylo běháno především v horkém létě byly i dostatečně prodyšné. Horší pocit jsem z nich měl na površích, pro něž nebudou určeny, jako větší kameny apod.
Zajímavá zkušenost byla s přiléhavou konstrukcí svršku. Tkaničky bot bych bral jenom jako takový doplněk, botu nijak zásadně nestáhnou v partiích kolem kotníku, kde jsem na to z klasických bot zvyklý. Pokud jsem je zkusil více utáhnout nebylo to prostě ono.
Při běhu na pohodu mi byl přizpůsobivý svršek příjemný, ale při snaze o rychlejším běh a v ostrých zatáčkách jsem cítil jakousi pro mě nepřirozenou volnost, setrvačnost boty. Ale při dopadu na zem mě vždy podržela podešev bot. Asi to chce čas, zvyknout si.
Dal jsem na závodech řeč s jednou běžkyní, která tento systém nějaký pátek má: „Musela jsem si na ně zvyknout, protože mi nejdříve vadil ten pružný svršek, který se přizpůsobí šířce nohy, ale zvykla jsem si a jsem s nimi spokojená. Běhám v nich všechno, silnici, terén i kameny. Důležité také je, že se svršek nijak nevytahal a zatím je nerozbitný. Klidně bych do těchto bot šla znova.“
Využití vidím pro začínající běžce, kteří ještě nevědí, zda tento sport bude pro ně to pravé ořechové nebo na tréninkový běh v lehčím smíšeném povrchu. Kdo už běhá ten nějaký rok tak má doma určitě speciálky na asfalt či terén.