Po delší době jsme se zase rozjeli do pro nás do neznámých a neprobádaných míst, do Hladkých Životic, kde pěkně upravené stránky Běhu Poodřím přímo lákaly k proběhnutí v krásné přírodě. A rozhodně jsme toho nelitovali. Skvěle připravená akce, příjemní a pohostinní pořadatelé a spousta běžeckých kamarádů. Vyšlo i počasí. Tak co víc si přát.
Muži bojovali na třech závodních tratích Lukáš Koudelka /AK Drnovice – 1:48:14/ v tréninkovém tempu zvítězil na nejdelší trase, která měla 24 km.
Na trati 12 km pak vyhrál Pavel Rýdl /50:32/ a šestikilometrovou vzdálenost ovládl Tomáš Bátrla /22:48/.
Ženy si to rozdaly tak na třech distancích. A že jich bylo na startu
Na trati 24 km suverénně vyhrála Natálie Kapcalová z Ostravy /2:00:55/, která běžela jako dobře namazaný stroj. Tak udržela rovnoměrné tempo po celé trase.
Dvanáctku pro sebe rozhodla Radka Ličková /59:53/, její dvě sestry si pak úspěšně vedly na dvojnásobné trati. A na šestce byla nejlepší Zuzana Novotná /27:03/
Poodřím se běželo již popáté
Sportovní spolek Poodří již pátým rokem připravuje proběhnutí krásnou přírodou v Poodří po lesních cestách a pěšinách pod korunami stromů, kde na vás dýchne celá ta nádhera zdejší krajiny a vůbec si neuvědomujete, kolik jste vlastně už uběhli kilometrů.
Jaký je to rozdíl od běhání po asfaltu a dlažbě ve městě. Myslím si, že pořadatelé zaslouží obrovskou pochvalu za to, že zavedli běžce do tak příjemného prostředí a tvrdím, že je to výborný nápad hodný následování. Za vším zde stojí Kateřina a Dalibor Ravčukovi a rozhodně si zaslouží obrovskou pochvalu za mistrovsky zvládnutou akci, které nechybělo absolutně nic. A ty zdejší frgály, ty tedy psaly. To mi věřte. Pro závodníky organizátoři připravili dokonce tři tratě. Šest, dvanáct a dvacet čtyři km. Každý si mohl vybrat podle toho, na co se cítil a jakou měl chuť se proběhnout.
Krásné tratě a příjemné prostředí
Na tom se shodli všichni účastníci. Navíc celkem vyšlo počasí, tak vládla v cíli v Hladkých Životicích mezi běžci velká spokojenost.
„První kolo jsem asi běžel moc rychle,“ přiznal se mi Lukáš Koudelka. „Měl jsem v plánu závod jít jen jako dlouhý tréninkový výklus, tak jsem potom hodně zvolnil. Proto byl rozdíl mezi oběma koly tak velký.“
„Musela jsem běžet se sluchátky,“ kontrovala na moji poznámku, že z trati nic neměla Natálie Kapcalová, kterou jsem hned lanařil do AK Drnovice. „Šla jsem celý závod sama. Nikde žádní chlapi, se kterými bych si jako obvykle pokecala, když běžíme ve větší skupině. Klidně třeba i o hokeji,“ zasmála se ještě nakonec naší debaty.
„Někdy to běží úplně samo,“ pokrčil rameny na mou pochvalu, jak mu to dnes letělo, Pavel Rýdl. „To byl zrovna dnešní případ. A jindy bych nejradši zastavil a vykašlal se na to, jak to nejde.“
„Startuji teď jen kratších tratích,“ řekl mi při vyhlášení nejlepších běžců Tomáš Bátrla. „Příští týden mě taky čeká krátký závod, tak jsem si to sem přijel dnes otestovat.“
„Určitě bych dvanáctku v pohodě zvládla, ale já se taky zaměřuji jen na kratší vzdálenosti, proto jsem stála na startu šestky,“ doplnila Tomáše Zuzana Novotná, která měla na trati a v cíli pořádný fanklub.
„Hezká trať a moc dobře se mi běželo,“ pochvalovala si v cíli 12 km závodu Radka Ličková zdejší závod.
A rozhodně nebyla sama, komu se zdejší trati líbily. Nebylo nespokojených běžců a to je to nejlepší vysvědčení pro zdejší obětavé pořadatele. Již teď vím, že se příští rok do Hladkých Životic zase vydáme. O tom není pochyb.