Kdy ses poprvé zúčastnila běžeckého závodu

Před 35 lety se v Brně běhávaly „podnikové běhy“. Já jsem se zúčastnila svého prvního běhu na Lesné U Antoníčka na 1 km a běžela jsem za podnik „EGU“ Výzkumný energetický ústav, kde jsem tehdy pracovala.

Závodila jsem v pětičlenném družstvu a dopadly jsme dobře. A to bylo bez tréninku. Řekla jsem holkám, že budeme pořádně trénovat a dopadneme příště ještě lépe. Dopadlo to tak, že nakonec jsme z pětičlenného družstva zůstali běhat jen dvě …

A jak se to vyvíjelo dále?

Podnikové závody se běhávaly v režimu postupových kol. A já už individuálně jsem se zúčastnila městského a krajského kola. A nakonec běžela i kolo celorepublikové, kterého se zúčastnili nejlepší běžci a běžkyně ze všech podniků naší republiky.

Věnovala ses i nějaké jiné sportovní činnosti?

Skákala jsem do dálky. A milovala jsem míčové hry.

Co ti běhání dalo a co ti vzalo?

Různá cenná přátelství. Dobrý pocit, že jsem něco uběhla. I možnost potkat výborné běžce, třeba Emila Zátopka, Danu Zátopkovou, Imricha Bugára, Ludvíka Daňka … Myslím, že běhání mi nic nevzalo. Možná trochu času, který bych třeba využila jinak…

Kolika běžeckých závodů ses ve své kariéře zúčastnila?

Od roku 1984 do loňského roku jsem se zúčastnila 846 závodů…. (Manžel hrdě doplňuje: z toho 710 medailových umístění. Celkem tréninkových a závodních kilometrů Dana naběhala 70.150km…)

To je pořádná porce. Jaký Ti nejvíce utkvěl v paměti? A kam ses ráda vracela?

Ráda vzpomínám na všechny rovinaté závody … Tam, kde se neběhalo do kopce J.

Mám třeba ráda závod TRIEXPERT CUPU v Pisárkách u Anthroposu. Sice je tam kopec, ale je to krátká trať. Ráda jsem se opakovaně vracela na hodinovku. A víš proč? Protože všichni skončí ve stejný čas!

Ráda vzpomínám na jeden běžecký závod ve Finsku. Běželo se tam po rovině, ale hlavně se běželo v lese po jehličí … Paráda. Zajímavý závod jsem běžela i v Rakousku, kde vedla závodní trať přímo hospodou po dvorku, kde seděli místní štamgasti. To byl zážitek J.

A vůbec zahraniční závody se mi moc líbili. Je úžasné poznat nějakou pěknou cizí zem a setkat se s novými běžkyněmi.

Co se Ti na běhání líbí nejvíce?

Nevím, jak přesně to říci. Při závodech na startu jsem bývala vždycky neklidná a pak zazněl výstřel a už jsem jen běžela…. Měla jsem ráda, že nás běží hodně a rozhoduje se kdo z koho. Při trénincích ráda běhám v lese.

Co ti běží hlavou, když závodíš?

Přemýšlím, kde je blízko či daleko. Zda je to nějaká ženská. A většinou taky: „Ať už je konec!“

Měla jsi nějaké tréninkové plány?

Nikdy jsem neměla žádné tréninkové plány. Prostě jsem vyběhla a řekla si, že někam doběhnu. A to jsem si vždycky splnila.

Trénovala jsi někdy i na Brněnské přehradě?

S Dášou Dvořáčkovou jsme běhávali na levém břehu Brněnské přehrady až ke Skalkám. Také jsme trénovali nedaleko na Masarykově okruhu. A víš co? Běhávala jsem závod Kolem Brněnské přehrady dvaadvacet kilometrů až do Veverské Bítýšky, asi třikrát. To bylo ještě před Vokolo priglu …

Co se ti líbí či nelíbí na ČSOB Vokolo priglu?

Líbí se mi, že tam není žádné velké převýšení…. Mám hrozně ráda po doběhu, že se sejdeme s kolegyněmi a probíráme jednotlivé úseky běhu a naše pocity. Nelíbí se mi úsek na Skalkách. Měla jsem tam vždycky strach, abych nezahučela do vody J.

Jaké to je stát při vyhlášení vítězů na pódiu a poslouchat aplaus tisícovky diváků?

Upřímně nemám moc ráda takové oslavy. Ale to mě opravdu vždycky potěšilo!

Kolikrát si běžela náš závod a jaký ročník se ti nejvíce líbil?

Běžela jsem 9×. Osmkrát jsem vyhrála svoji věkovou kategorii a poslední rok jsem ze zdravotních důvodů nedoběhla. Těžko vybrat, který z mých devíti ročníků nejvíc líbil. Obecně mám prostě ráda, když svítí sluníčko a neprší, což na Vokolo priglu většinou vyjde …

Přijdeš se letos podívat?

Ano, určitě se přijdu podívat. Už jsem to slíbila spoustě lidem. A Tobě, řediteli, slibuji, že předám ceny běžcům, kterým je nad osmdesát let a zvládnou celých 14,1 km… Těším se.