Po ránu byla celkem zima. Po nočním dešti se docela ochladilo. Tak nějak to vypadalo na státní svátek v Bučovicích. Ale bývávalo i hůř. To mi potvrdila také ředitelka závodu Mirka Hanáková. I přes poněkud rozpačité počasí se sešel na startu rekordní počet závodníků. Zejména děti a mládež se opravdu snažili.
Jiří Petr je ve formě
Neskutečná konkurence se letos objevila na startu v Bučovicích jak mezi muži, tak mezi ženami. A také se na přesné 10 km trati, která ale není obzvlášť rychlá, běželo opravdu ostře.
Posuďte sami. Nakonec po taktickém boji se v předposledním kole vcelku lehce odpoutal Jiří Petr /Salomon – 32:11/ od druhého Lukáše Kučery /ElevenRunTeam – 32:34/ a s přehledem zvítězil. Martin Kučera měl střevní problémy a musel ve druhém kole ze závodu odstoupit.
Třetí pak doběhl po parádním výkonu /Tomáš Steiner /AK Drnovice – 33:12/. Čtvrtý skončil Pavel Hrdina /Lokomotiva Břeclav – 33:19/, pátý Vlastimil Lysák /Fklidu Sport Team – 34:30/ a šestý Lukáš Soural /VSK Univerzita Brno – 35:40/.
Martina Hrdinová
Letos narazila kosa na kámen, protože se na startu objevila Martina Hrdinová, za svobodna Vévodová /Lokomotiva Břeclav – 38:13/, ta se od startu usadila na čele závodu a nedala v podstatě mnohonásobné vítězce tohoto závodu Ireně Pospíšilové /AK Drnovice – 38:29/ šanci. Ona ovšem díky opravdu ostré stíhací jízdě nakonec předstihla ve druhé části závodu do té doby druhou Pavlínu Poláčkovou /AK Drnovice – 39:07/, která začátek přece jen překopla.
Čtvrtá skončila po velmi dobrém výkonu Lenka Janačaříková /AAC Brno – 40:47/, pátá Lenka Hrabovská /AK Drnovice – 42:12/ a šestá již s odstupem Nina Bartoňková /AK Drnovice – 44:50/, ta se vrací po delší nemoci a je to zatím znát.
Bučovická tradice pokračuje dál
29. ročník Sokolského běhu 28. října uspořádala Tělocvičná jednota Sokol Bučovice ve spolupráci s MÚ Bučovice a řadou místních sponzorů tradičně, jak je již i v názvu závodu uvedeno, na tento státní svátek. Za vším tu v posledních letech stojí bývalá česká reprezentantka v bězích do vrchu Mirka Hanáková i s celou svojí rodinou.
Akce byla posledním závodem Vyškovské běžecké tour dospělých i mládeže, která zde měla také závěrečné vyhlášení výsledků. Letos se díky opravě mostu trasa závodu trochu prodloužila a pět kol městem mělo opravdu přesných 10 km.
Déšť po ránu nikoho od startu neodradil, zejména pak děti
V mládežnických kategoriích se po bučovickém náměstí proháněly opravdu rekordní davy dětí ve všech věkových kategoriích. A také mezi dospělými se sešel slušný počet startujících. O konkurenci jsem už psal výš.
„Cítil jsem se unavený,“ odpověděl na mou pochvalu, jak dobře běžel Jiří Petr. „Sice jsem neměl žádnou krizi, ale dalo by se jít i rychleji.“ Jsem za celou sezónu dost utahaný,“ konstatoval ke svému výkonu Lukáš Kučera. „Nedokázal jsem se Jirky udržet a tak už jsem to pak jenom doklusal.“
„Já si špatně spočítal kola,“ kroutil nad sebou hlavou Tomáš Steiner. „Začal jsem finišovat o kolo dřív a pak trpěl až do cíle, abych to třetí místo udržel.“ „Dnes jsem musela jít naplno,“ přiznala se mi Martina Hrdinová. „Také tomu odpovídá čas, co jsem tu zaběhla.“
„Musím začínat volněji,“ řekla mi po závodě Irena Pospíšilová. „Já to tak napálit jako ty mladé holky nemůžu. Postupně jsem pak ztrátu stahovala, ale na Martinu už to nestačilo. Pavlínu jsem ale předběhla.“
„Začala jsem normálně, jako vždycky,“ bránila se mé připomínce, že to strašně překopla, Pavlína Poláčková. „Jenže jak letos nemám nic naběhané, tak se to tempo přece jenom nedalo udržet a postupně jsem zpomalovala. Alespoň vidím, že už to bez tréninku líp nepůjde. Přesto jsem s časem docela spokojená.“
A spokojení byli určitě i všichni účastníci krásné rodinné akce v Bučovicích, protože tam vždy všechno klape a na státní svátek je zde skvělá pohoda. Přesně jak má být. Není lepších závodů než tyhle malé kamarádské akce. O tom jsem za ty roky, co jezdím a závody, přesvědčený a nikdo mi to nevyvrátí.