36.Závod

Na státní svátek se u jezera Most konal 9.ročník skvělého závodu tentokrát na 10 a 4,2 km. Který jsem plánoval jako teoreticky možný po operaci achilovky kdy už jsem to nechtěl vzdát a začal trochu běhat s ortézou achillotrain. Bylo po dlouhých osmy měsících od posledního závodu který byl ještě před operací. Neměl jsem skoro nic naběháno (od února pouhých 54 km) ,ale celkově už pořádně neběhám rok. V posledním měsíci díky viróze jen dva krátké běhy avšak díky tomu poslednímu jsem se rozhodl pro registraci na 4,2 km. Závod se mi běží v podstatě pod okny 4,2 km dá každý a už jsem zase chtěl zažít tu atmosféru závodu. K přesunutému kostelu u kterého se závod konal jsem šel s kamarádkou Růženou . S kterou jsme se domluvili ,že poběžíme pospolu . Atmosféra byla fajn rád jsem viděl spoustu známých tváří bylo krásné slunečné počasí . Přišpendlil jsem si číslo 325 a šel se trochu před startem rozklusat s Růženou tady jsem cítil ,že má větší tah na branku a já byl nějaký ztuhlí.Tak jsem jí řekl ať se na mě při závodě neohlíží když nebudu stíhat tempo které jsme si určili jako takové vodítko. Na startu napětí a radost ,že tu jsem a ,že mohu běžet. Odstartováno běžíme za zvuku písně Eye Of The Tiger směrem z kterého byl před 44 lety přesunut kostel. K Růženě se ještě přidala Lenka tak běžíme ve třech. První 2 km po cyklostezce bych sám běžel asi rychleji akceptoval jsem však tempo hlavně Lenky. Možná to bylo dobře a já bych to asi přepálil tak v pohodě. Pak přichází odbočení na štěrkovou cestu kde se silničním botkám běží mizerně následuje mírné stoupání prudké klesání k jezeru. Naštěstí šlo jen asi o 300 metrový úsek který končí opět na asfaltu .Přes to naší trojku rozhodil a od 3 km už běžel spontánně každý sám za sebe. Růžena mi utíká Lenka kde si za mnou začíná mi být vedro slunce svítí do tváře naštěstí mám sluneční brýle. Běžím po nové silnici podél jezera a od jezera míjím dva kruhové objezdy stále do kopce. Už toho mám plné brejle a to doslova když pot z nich mi stéká do očí. Ostatní běžce už nevnímám kopec statečně vybíhám v cílové rovince je mi jedno ,že mě pár běžců předbíhá . Sám mám možnost předběhnout jednu běžkyni ,ale nechce se mi a chci si vychutnat proběhnutí cílem. V cíli pak zjišťuji ,že ona běžkyně je kolegyně z práce Veronika . Dostávám povedenou medaili a hlavně dokončuji závod bez výraznější bolesti díky ortéze. Čas 28:08 je můj nejrychlejší od operace a třetí tento rok tak si asi ne mohu stěžovat. Jinak jsem byl 59/73 v kategorii a 189/266 celkově. O úplném návratu to ještě není byl jsem si to jen zkusit a dopadlo to docela dobře. *****