výlet s českou reprezentací na šampionát
#################################################################################
15. mistrovství světa v běhu na 24h v Albi (FRA)
Letošní mistrák, se konal po dvou letechtentokrát v jihofrancouzském Albi, už dopředu sliboval zajímavé výkony, ať už z tréninků některých borců, či dopředu ohlášených útoků na různé mety. Na startovce z toho nej co dnes světové ultra na silnici může nabídnout, chyběl opravdu málokdo. Český team přišel letos o 2 velmi silné běžce kvůli zdravotním komplikacím ještě před šampionátem, ale kluků co mohou reprezentovat je dnes už víc, než je míst, což je super a tak se po čtvrtečním přeletu z Prahy do Toulouse a následném převozu od organizátorů do hezkého historického městečka Albi sejde Radek Brunner, PeťaHerejt, Jirka Horčička, Dušan Kopečný, Rudy Krajča, Pavel Marek a Ondra Velička. U holek si vyběhala nominaci Terka Gecová, Radka Churáňová, Katka Kašparová, VerčaMocko, a Janička Šindlerová.
Bydlí se hezky v centru. Nepřijelo se na dovolenou a tak se jde chvilku po příjezdu na hotel krátce utíkat . Moc hezké historické centrum s katedrálou jako dominantou města, většina borců,ale stejně spíš šetřila síly, a tak si support (manželky Zuzana, Jana, Víťa, přítel Terky Ondra, děcka Pavla, Peťa V., já a nakonec i Verči neteř Hanka) mohl vesele popíjet . Všichni už chodí v repre hadrech, vše má punc výjimečné události. V pátek dopoledne si dáme super společnej oběd v centru a už se chystáme na odpoledne kdy se jde krátkým průvodem s vlajkami, přichází oficiální zahájení, s bouřlivým potleskem každé startující reprezentaci. To je hezkej zážitek.Po večeři všichni řeší poslední detaily, hezky pokecáme a závodníci pomalu odcházejí na kutě takže support může na drink
Den D . Patrná velká nervozita, brzká snídaně, mumraj dresůa nažhavenýchultramaratonců. Všude hromada materiálu, krabic a různého vybavení. Přejezd na stadion, kde je připravena zcela uzavřená trať, bez pár metrů 1,5km dlouhá, 400m po tartanovém stadionu, kde má každý stát svůj vyhrazený stan pro support. Ten musí fungovat pod docela přísnými pravidly.Zbylejch 1100m okolo . Všichni se cítí dobře, jen počasí naznačuje, že to nebude úplně lehké.Bude teplo a chvilkami i dost pofukovat, ale v noci, pokud se člověk hýbal to myslím bylo ideální. Jde se na start. I když já utíkal na hotel pro rychlovarnou konvici a tak sem ho o 3 min nestihl U tohohle závodu se stejně na startu nerozhoduje. Je to docela mumraj, bez akreditace se po areálu moc chodit nedá, ze všeho je cejtit, že to není pouťák v Horní Dolní.
Závod. V 10:00 letní čas , startuje 205mužů+147žen +38 běžců
z open, je to hromada lidí ale nakonec se ukáže, že to je docela
zvladatelné, dělá se teplo, jinak vše funguje. Jako support se sehráváme a
snažíme se hledat taktiku na některé naše běžce, když s námi nechtěj
úplně spolupracovat mají výhodu, že se před námi mohou schovat do
3 dráhy a tam support nemůže a nedosáhne každopádně ještě jim to
myslí tak nad námi vítězí. Ale jen na chviličku. První vážnější
problémy přichází u Pavla Marka, kterého nakonec cestou přes medika
zastavuje zraněná šlacha na noze před 72km . Je teplo, celkově hodně
běžců trápí žaludek. Borci na prvních místech neskutečně mažou,
každý se pere s první částí tak nějak po svém. Jsou vidět
i kolapsyzávodníků, každý jede na krev. Na tmu se těší myslím úplně
všichni. V pozdním odpoledni a podvečer je vidět postupné ožívání
některých běžců. U některých je to doslova nepřehlédnutelné.
Z našeho teamu vidím největší krize u Radka a Rudyse, kterého to před
7h pěkně cvaklo. Odmomentu kdy padla tma mi to trochu splývá, ale na 100km,
někdy před 10h od začátku závodu skončila pro zranění ještě Katka
Kašparová.
Už po 12h bylo jasný, že budou padat neskutečný světový výkony, a
i nám některé propočty ukazovaly zajímavá čísla. Ondra měl 134,3km,
Radek 131,3km, Jirka 128,3km, Petr 123,8km, Dušan 116,4km,Rudys 112km u holek
to vypadalo takto Radka 134,3km, Terka 110km, Verča 108,9km a Janička
92,5km.
V noci se příjemně ochladilo a přestalo foukat. Chvilku po 15 h na 132km
vyřadilo zranění Terku. Radka bohužel nedokázala nic sníst a to se začalo
projevovat zpomalením někdy od 13h, ale i tak ukazovala jaká je bojovnice a
utíkala tak jak ji žaludek dovoloval, bylo neskutečné, jak se v jeden
moment dokázala znovu postavit na nohy a zase utíkat. Dušan maličko bojoval
se zdravotníma problémem, ale po radách Petra Válka se povedlo zažehnat
průšvih a mohl mazat dál. Janička si běžela v podstatě stále vklídku,
zastavovala na pití a jídlo a pořád se smála, pro nás supporťáky byla
nejméně náročná Verča mě fascinovala jasnýmizřetelnými instrukcemi
které posílala své neteři Hance, fakt byla radost to sledovat. Pro Radka to
byl závod, kterej už asi neměl bejt, ale když už stál na startu dřel a
makal jako kůň, dokud to šlo a když už to nešlo tak stejně kroužil,
přeci jen je to závod družstev a on má neskutečného teamového ducha. Petr
s Jirkou v péči svých manželek dokázali běhat jako stroje stále. Hezky
to svoje, od začátku podle svejch jasně danejchplánů který fungovaly, bylo
fajn sledovat že každou hodinou se blíží ke svým osobákům . U Ondry to
byla jízda. Od začátku vypadal furt stejně, většinou nic moc nechtěl,
maximálně ionťák a občas nějakej gel, bylo vidět, že je soustředěnej
na výkon a Albi mu sedí. S posunem na zimní čas bohužel přišla stopka
pro Rudyse, už přes den to sním bylo všelijaký, ale furt se snažil,
nakonec bylo rozumnější po 17h skončit na necelých 148km. Rudy se bohužel
k tomuto závodu hodně upnul. Byl hodně zklamanej, ale ráno už zase mlel,
takže bude dobrej. Po 20h závodu mi přijde, že se začíná lámat
chleba, zbejvaj ,, už jen ´´ 4h, ale to může bejt ještě setsakra dlouhá
doba. Na čele závodu se pomaličku, s blížícím se východem slunce,
začíná závodit. 5nejlepších mužů a CamilHerron mají tou dobou
234–228km , neskutečné. Náš Ondra se s 222km usadil na 8 místě, které
si donese až do cíle. Jirka je na téměř 203km a cesta k 240+ se otvírá,
protože pod dohledem Zuzky šlape jak hodinky, stejně jako Petr kde Víťa
může propočítávat z 189,5km. Oba kluci taky nenápadně stoupaj pořadím.
Radek je ještě stále 3 z našich s 193km, z mého pohledu je na tom
úplně nejhůř, jde, bolí ho noha ale je to Radek, jednu chvilku mě napadlo
skočit pro něj do dráhy, tím by ho vyloučili ale byl by vysvobozenej
bál sem se, že by mě pak zabil, neboby mi neprodal už žádnej gel, tak sem
do toho nešel Dušan si jel to svoje a byl na 176km , a už se pomalu
blížil svému obvyklému měsíčnímu náběhu Radka nakonec skoro nic
nechtěla, občas se nám povedlo jí něco podstrčit, ale málo, strašně
málo, na 20h byla kousek za 192km, Verča byla pořád jak stroj těsně před
169km a Janička atakovala 139km . Začíná všechno směřovat do velkého
finále. Poslední hodinky a hodinku už to je na doraz a na krev, téměř
všichni z první desítky teďsekaj kola mezi 7:20 až 8:20 a je vidět že
tady na mistráku nikdo nedá ani metr zadarmo. Postupně už se dá lehce
vypočítat, kde se ty kilometry zastavěj, běhá se za bouřlivého potlesku
s vlajkami. Úžasná atmosféra, plná dojetí, únavy, štěstí a pro ty na
trati hlavně blížícího se konce. BUM BUM, který nikdo neslyšel a je po
všem! 9:00 zimního času. Obrovská euforie se mísí s neskutečným
vyčerpáním, které na závodníky dopadá. Vyrážíme posbírat ty naše
borce z trati a dovézt je do zázemí.
Sumasumárum: Ondra Velička – 8.místo 265,646km – českejrekord , osobák o 7km a hlavně neskutečně vyrovnanej výkon, kdy na Ondrovi nebyla poznat ani žádná větší krize, kterou určitě měl , ale byl tak silnej že ji urval a nedal ji šanci, opravdu pecka tohle vidět na živo, Albi mu evidentně neskutečně sedí, často by tento výkon atakoval světovou medaili, 8.místo z tohoto závodu se máločím vyrovná či překoná
Jirka Horčička – 25.místo – 243,688km – osobák o 6km oproti min roku už je o 26 !!! , perfektní výkon podpořenej neskutečně promakaným supportem od jeho manželky Zuzky, Jirka si nestěžuje, moc si nevymýšlí, bere co dostane a utíká stále rovnoměrně, měsíc po Spartathlonuskvělej výkon a Jirka ještě určitě neřekl poslední slovo, už teď je 10. v české historické tabulce
Petr Herejt – 46.místo – 226,243km – osobák o 19km !!! , naprostá pecka, ale tušil sem že je jen otazka času než už svůj starej osobák o hodně překoná, Petr taky poctivě doplňoval co mu jeho Víťa servírovala. Petr i já jsme svoje první ultra běželi ve stejném závodu, teď je ten borec do 50 místa na světě, jako hustý! Petr má hlavně open na výlet do Řecka což byl určitě jeden z jeho cílů
Radek Brunner – 66.místo – 212,363km – pro Radka prej nejhorší 24, ale většina ví, co vše se mu snažilo letošní běhání znemožnit,že je skoro zázrak že ten frajer vůbec na startu stál, rval se jak lev, Pro něj na prdlačku vytrápil se myslím až až, ale pro nás okolo opět inspirace jakou nikde nevyčteš
Dušan Kopečný – 90.místo – 202,653 – Jako Dušan to je úkaz, nominaci si vysloužil perfektním min. rokem ale letos by se dalo říci že z pohledu ultráků víc nabrnkal na kytáru než nakroutil po vlastních Přes docela nepříjemný zdravotní problémy v průběhu závodu předvedl Dušan hustej výkon, málokdo kdo se postaví na 24, zvládne svůj měsíční náběh
Rudy Krajča- 162.místo – 146,962km- pro Rudu to bylo velký zklamání, indikátor toho kdy je zle je u něj když zmlkne, když sem ho po 17h neslyšel 5minut promluvit a jen bloumat bylo jasný, že je konec, tvrdí že už je na to starej, ale myslím že ho ještě na 24 určitě uvidíme, vždyť nám toho má ještě tolik co říct a kde jinde je tolik času
Pavel Marek – 199.místo – 71,671km – Pavla zastavilo zranění velmi brzo, moc sem mu přál aby tady zopakoval Kladno a atakoval společně s Rudysem třeba 5 v kategorii dědků. Snad se Pavel brzy ze zranění vyhrabe a začne makat dál, majstr republiky je to stále
Radka Churáňová – 19.místo – 222,031km – Je jasný že po Kladně určitě směřovala výkon mnohem výše, ale stále to byla její teprve druhá 24, to jak dokázala stále běhat i když se víceméně půlku závodu trápila, byla zkušenost, která Radku určitě posune opět okus dál, o Radce ve světovém ultra ještě rozhodně uslyšíme
Veronika Mocko – 53.místo – 198,141km – osobák o téměř 5km, bezvadnej výkon, úžasně promakané občerstvení a souhra se svou neteří, jestli byla Verča nakonec malinko smutná že se jí nepovedla 200, tak nemusí, protože po tom co sem viděl jsem přesvědčenej že tuhle metu brzy prolomí, Verča měla sebou nejvíce fanoušků, kteří vytvářeli krásnou zpěvnou atmosféru
Janička Šindlerová – 93.místo – 166,864km – nádhera, Janička po odstoupení Terky věděla že musí makat nejen za sebe, ale i za team a tak závod dokončila jak jinak než s úsměvem, celou dobu jsem žil v přesvědčení že běží na českej rekord v kategorii w50, ale ještě jí kousek scházel, krásná motivace do další 24
Terka Gecová – 118.místo – 132,802km – bohužel Terku vyřadilo zranění se kterým už měla co do činění, a nemělo cenu riskovat dál, ještě spousty hodin do konce, přítel Ondra viděl 24 poprvé na vlastní oči a pokud neobčerstvoval, docela zíral
Katka Kašparová – 136.místo – 100,000km – to samé jako Terka, na doporučení medika se na trať už nevrátila. Přes den utíkala moc hezky, velká škoda. Nám jako supportu neskutečně pomohla kávovarem, kterej byl celou noc v provozu
Družstvo mužů – Ondra, Jirka, Petr – 735,577km – 8.místo z 33 klasifikovanejch teamů – český rekord o 10km Družstvo žen – Radka, Verča, Jana – 587,035km – 13.místo z 27 klasifikovaných teamů
Celkově M- Sorokin(LTU)278,972km,Bodis(HUN)276,221km, LeBlond(USA)275,485km,Clavery(FRA)272,217,Penalba Lopez(ESP)270,152km Celkově Ž-Herron(USA)270,116km,Alder-Baerens(GER)254,288,Bereznowska(POL)247,723km,Smith(USA)246,289km,Rex(DEN)243,749km
Jako tohle byl vážně zážitek, přes 30h na nohou unaveni jsou všichni, běžci, support, diváci, kterých taky bylo podél trati poměrně dost, teď vše sbalit a hlavně naložit borce do autobusů a na hotel, pokud někdo v městě netušil co se dělo minulou noc na stadionu a pak viděl vystupovat a pochodovat plnej autobus zombíků, musel čučet a nechápat většina se ihned přes sprchu odebere na kutě, ale málokdo spí nějak dlouho a už v podvečer jdou někteří na procházku uvolnit nohy a pokusit se sníst nějaké pevné jídlo. Já se šel proběhnout a nějak pochopit tenhle závod jako celek. Když si vzpomenu že jsem váhal, zda s teamem do Albi pojedu dal bych si facku. Support s holkama a Petrem Válkem byl perfektní, každej se snažil pomáhat jak mohl, a vše šlapalo a ještě k tomu byla sranda u kalíšků místního červeného Takhle kvalitní závod ještě v historii nebyl, pouze v roce 2001 se stalo,že by výkon nad 270km nebral zlato, letos bylo 5 výkonů a vlastně 6 stím ženským nad tuto šílenou metu. Všichni 3 medailisté se zapsali mezi 10 nejultramaratonců na 24h celé historii. Spousta národních rekordů, hromada osobáků. Šampionát jak má být. Každýmu vejletu jednou musí být konec a tak po pondělním společném obědě odjíždíme do Toulouse odkud nás čeká spoj do Prahy, jak v neděli ještě někteří brblali že s 24h je konec a že už to nikdá nepoběží, tak vstupem na tu naši českou hroudu už začínají kout myšlenky na další bláznivé závody, všem běžcům patří hluboká poklona za reprezentaci té naší zemičky, určitě jsme se neztratili. I bejvalej mistr světa z Japonska se snámi chtěl fotit na letišti, a to už přeci něco znamená ne Děkuju borci, děkuju holky Děkuju Rudy !!!