Překopané termíny kvůli karanténě posunuly Zámeckou pětku v Holešově z tradičního jarního podvečerního pátečního termínu na sobotní dopoledne v pravém létě a určitě to nebylo na škodu.
Jen to počasí si dělá, co chce. Začátkem týdne opět kosa a v sobotu pařák a dusno, že se skoro nedalo dýchat. I když v Zámeckém parku to přece jen ještě šlo.
David Pelíšek je ve skvělé formě
Na startu se objevila opravdu mužská moravská běžecká elita. Co jméno, to už je celkem pojem. A o to větší překvapení připravil všem soupeřům David Pelíšek z Olomouce /15:27/, když ve finiši porazil skvělého Daniela Kotyzu /VSK Univerzita Brno – 15:40/. Za nimi se pak seřadili další výborní běžci. Třetí místo také finišem vybojoval Pavel Dvořák /Atletika Alojzov – 16:30/, čtvrtý doběhl stále se lepšící Jakub Sklenář /VK Olomouc – 16:32/, pátý skončil Radek Šíbl /Ekodrill Zlín – 16:46/, šestý pak Radel Sadil (Chomýž – 16:49/ a až sedmý se objevil v cíli Tomáš Blaha /AK Kroměříž – O.Němec – 16:57/.
Šokem pro ženy byl výkon Kateřiny Švancarové
Jinak to ani nejde napsat. Teprve osmnáctiletá lyžařka z Brna Kateřina Švancarová /SK Skol Brno – 18:51/ prolétla tratí jako blesk, když za soupeře měla jen muže.
Druhá skončila po skvělém výkonu její teta Lenka Jančaříková /AAC Brno – 19:35/, která již ovšem letos závodí v kategorii žen nad 50 let, což je ovšem pro nás všechny šok. No, nikdo nemládneme, ale ona vypadá, že asi jo.
A třetí pak doběhla po strhujícím souboji, který v cíli rozhodovala cílová fotografie a opravdu o pověstná prsa, snad se holky neurazí, vyhrála Zuzana Kročová /SK Hranice – 19:47/ a čtvrtá tedy nakonec skončila Martina Novotná /AK Kroměříž-O.Němec – 19:47/.
Ondra Němec je zárukou vysoké kvality
Jakmile se objeví v pořadatelském sboru jméno Ondry Němce, je jasné, že sportovní akce bude stát za to. O tom není třeba debatovat. Samozřejmě, že hodně práce odvedli pořadatelé z BK Holešov, Atletika Holešov a TJ Prusinovice, ale činnost ředitele závodu tam prostě musí být také vidět.
Zázemí měli všichni běžci na atletickém stadionu v Holešově a děti, které startovaly postupně od desíti hodin, běžely jen na zdejším tartanovém oválu.
Dospělí pak vyrazili do zámeckého parku ze stadionu úderem pravého poledne. A musím říct, že fakt za docela úmorného vedra. Běžel jsem po třech letech opět také závod a byl to docela mor. Zhuntoval jsem jak sebe sama, tak i svoji načatou achilovku. Já ten rozum asi nedostanu.
Byl to fofr
Sobotní termín všem běžcům vyhovoval mnohem víc jako v předchozích letech páteční večer. Také si to všichni pochvalovali. A je nutné říct, že poněkud změněná trasa proti dřívějšku je fakt nesmírně rychlá. Všichni letěli jako ptáci.
„Konečně už jsem zpátky v Česku a učím na škole, takže se budeme opět vídat na závodech u nás,“ oznámil mi s úsměvem v cíli David Pelíšek. „Chtěl bych jít rychle maratón, ale uvidím, jak se dokážu připravit. Zatím jsem začal běhat úseky a hned se to dnes projevilo. Ale rozhodlo se to až ve finiši, Dan mi na trati dokonce kousek odskočil. Ale zvládl jsem ho na dráze dotáhnout a on pak překvapivě nestačil.“
„Včera jsme přijeli ze soustředění a je to poznat,“ přiznal barvu Dan Kotyza. „Sice je to můj osobák na pětku, ale běželo se to moc rychle a já ztuhl v závěru. S tím se nedalo nic dělat. Ovšem na první závod po tak dlouhé době je to dobré. Kvůli tomu jsem sem vlastně přijel. Abych se trochu rozběhl.“
„Kluci už mě měli utrhnutého, ale jak jsem naběhl na stadion, tak se mi podařilo tak zafinišovat, že jsem je všechny přejel. Až mě to překvapilo,“ usmíval se spokojeně Pavel Dvořák při vyhlášení vítězů.
„Já takové závody moc neběhám, tak jsem to asi překopla a trochu ztuhla,“ popisovala mi svoje pocity z trati Kateřina Švancarová. „Taky jsem kolem sebe žádné ženy neviděla, tak jsem se spíš snažila běžet s chlapy kolem sebe a nakonec se mi povedlo udržet celkem slušné tempo až do cíle.“
„My jsme doběhly zaráz,“ svorně mi tvrdily Zuzana Kročová a Martina Novotná po závodě. „Asi fakt rozhodovaly prsa, ale která je z nás na tom líp, to si netroufám rozhodnout,“ dodala Zuzana nakonec a Martina jí se smíchem už v plavkách přizvukovala.
Jak vidíte sami, v Holešově panovala skvělá nálada a já jsem rád, že jsme se tam rozjeli podívat. Pořád se dá objevit další zajímavá akce a letošní Zámecká pětka je toho dokladem. Tak jenom tak dál Ondro s tou tvojí skvělou partou pořadatelů. Příští rok nebudeme chybět.