Ráno se pěkně rozfoukalo, ale vítr přinesl také teplo a tak bylo v Pístovicích nesmírně příjemně. Davy dětí i dospělých navzdory koronaviru zamířily do přírody zaběhat si, než nám to zakážou. A že se to povedlo, o tom není sporu.
Tomáš Steiner musel máknout
Je to tak. Tomáš Steiner /AK Drnovice – 31:49/ vystartoval mezi posledními při intervalovém startu, ale do cíle doběhl první. Jen ne s tak velkým náskokem jako obvykle. Jenže měl opravdu zdatné soupeře. Druhé místo obsadil Lukáš Soural /VSK UNI Brno – 31:55/ a třetí pak Marek Kalous /AHA Vyškov – 32:13/.
Pavlína Poláčková měla nejvíc sil
Mezi ženami se objevila na startu nebývalá konkurence. Nakonec se z vítězství radovala Pavlína Poláčková /AK Drnovice – 21:59/. Druhá doběhla po skvělém výkonu Pavla Závodná /AK Drnovice – 22:14/ a třetí pak skončila Dagmar Dvořáková /AHA Vyškov – 24:07/.
Pístovická riviéra se běžela po padesáté deváté
Je mnoho závodů, které jsou starší než řada z nás. My na nich běhali ještě jako děti. A mezi takové patří Běh Pístovickou riviérou. Tudy šly dějiny lyžařských generací z Vyškova a samozřejmě tak atletů, protože běh je jenom jeden. A pro každého.
A právě Běh Pístovickou riviérou, tato legenda legend, měl v sobotu svůj 59. ročník. To by bylo proti srsti nepřijet si připomenout své dětství a všechny ty následující roky. Vzpomenout si na ty, kteří tam s námi běhali nebo závody pořádali a teď už nás sledují jen odněkud shůry. A že jich už je. Tak doufám, že se jim za přežití tohoto závodu přišli svou účastí všichni také odvděčit. A poděkovat jim. A samozřejmě i pořadatelům v čele s Jaroslavem Trávníčkem, co převzali ten štafetový kolík a táhnou tu těžkou káru dál.
Mládežnické kategorie startovaly hromadně, ale muže, kteří běželi 8,2 km v lesích mezi Pístovicemi a Lulčem a ženy, pro ty byla připravená trať 5,4 km, čekal intervalový start.
Závod je zařazený do pohárů Vyškovská běžecká tour, Vyškovská běžecká tour mládeže 2020 a Dlouhá míle 2020. I proto bylo na břehu rybníka v Pístovicích tedy hodně od rána živo.
Na podzim se musí počítat s měnícím se počasím
Tentokrát čekal na běžce na rozdíl od minulého roku, kdy lilo a byla pořádná zima, silný vítr a k tomu pořádné teplo. Po studeném týdnu pořádná změna. Ale pořád lepší jako nějaká kosa.
„Dnes jsem se necítil vůbec dobře,“ konstatoval v cíli Tomáš Steiner. „Neběželo mi to, měl jsem vysoké tepy. Nebylo to dobré, tak jsem rád, že jsem aspoň vyhrál.“
„Jak se nemám s kým měřit, tak mi to nesedí,“ přiznal se mi Lukáš Soural. „Raději běžím společně, intervalový start mi nevyhovuje.“
„Nakopl jsem to hned do prvního kopce po startu,“ kroutil hlavou Marek Kalous nad svou nerozvážností. „Pak jsem pořádně vytuhl a už to nešlo rozběhnout.“
„Sice jsem vyhrála, ale neběželo se mi dobře,“ řekla mi po závodě Pavlína Poláčková. „Navíc mě z kopce začalo píchat v boku, tak jsem se dost trápila.“
„Já jsem zase spokojená,“ překvapila mě svým pohledem na druhé místo Pavla Závodná. „Myslím, že mi to šlo, netrápila jsem se, jen nebylo s kým se měřit. Ale zase jsem nešla naplno, protože jsem neměla soupeřky kolem sebe, což je asi škoda. Zřejmě bych běžela líp.“
A jestli to sedlo nebo nesedlo všem ostatním na trati, to jsem nezjišťoval. Ani o to moc nešlo. Spíš jen o parádní proběhnutí v lesích v této docela podivné době, kdy se zakazuje všechno, co nám prospívá.
A také šlo o setkání těch mnoha generací, které se po tratích i před řadou let proháněly po trasách Pístovické riviéry a také se na závod přijely podívat, či případně pomoct. A to zde také jde. Připomenout si se známými a kamarády ta léta, kdy jsme byli mladí a kdy nám to ještě běhalo. A také proto je potřeba všem současným pořadatelům moc poděkovat. Bez nich by žádné setkání nebylo. A věřím, že se nám podaří udržet tento legendární závod při životě i nadále. I pro další a další generace. I přes všechny viry, co tu teď kolem nás prohání. Pístovická riviéra si to zaslouží.