Helena Kotopulu vybojovala na mistrovství světa v dlouhém triatlonu v Elitní kategorii žen patnácté místo. Česká reprezentantka ze Zlína dosáhla v nizozemském Almere na klasické ironmanové trati složené z 3,8 kilometru plavání, 180 kilometrů cyklistiky a 42,2 kilometru běhu, výsledného času 9:39:40.

Světovou šampionkou se stala domácí Sarrisa De Vries. Ta se prezentovala časem 8:32:04. Stříbro si pověsila na krk Manon Genet z Francie (8:34:22), třetí skončila Michelle Vesterby (Dánsko, 8:38:53). Další česká reprezentantka Simona Křivánková obsadila desátou pozici (9:17:01). Závodu se zúčastnily triatlonistky z Česka, Nizozemí, Francie, Dánska, Itálie, Španělska, Portugalska, Slovenska, USA, Austrálie, Jihoafrické republiky a Spojených arabských Emirátů.

Ironmanka z krajského města byla po úvodní disciplíně dvacátá. Ve vodě zaplavala čas 1:11:20.

,,Plavalo se v jednadvacetis­tupňové vodě v jezeře Weerwater. Neopreny byly povolené. Start byl za šera v 7.05 ráno. Za větrného počasí se na jezeře tvořily vlny, které v plavání přidaly na obtížnosti. V nich jsem ztrácela orientaci.,“ zavzpomínala Kotopulu na první disciplínu.
Zlínské Ironmance se hned po startu vzdálila hlavní skupina žen.

,,Na tyto soupeřky jsem se snažila dotáhnout. Ovšem po 1500 metrech se mi většina z nich definitivně vzdálila. Tak jsem si to ve Weerwarer odplavala sama a byla jsem ráda, když jsem vodu opustila,“ přiznala triatlonistka Titan Trilife Zlín.

Větrnou cyklistickou část rozloženou do dvou rovinatých okruhů zvládla v čase 5:06:42.

,,Vítr mi nevadil. Bylo však chladno a v prvním depu jsem neměla možnost se převléct. Na kole jsem se tak trochu zahřála až po 80 kilometrech. Poté se začalo mírně oteplovat. Bohužel při nájezdu do druhého okruhu jsem najela na nerovnost a utrhla jsem si rukojeť hrazdy na levé ruce. Proto jsem zbývajících 90 kilometrů nemohla jet v v aero poloze a ve velmi větrné cyklistice mi to vzalo spoustu sil. Cyklistika mi přesto rychle uběhla a neměla jsem při ní žádnou krizi. Poctivě jsem si totiž hlídala waty,“ prozradila Helena Kotopulu.

Závěrečný běh rozložený do šesti okruhů kolem jezera absolvovala v čase 3:15:42. Vybíhala do něho z devatenácté pozice. Běželo se v parku a po staveništi v Almere.

,,Na maraton jsem z druhého depa vybíhala poměrně svěží. Nohy jsem po kole měla v pohodě. Úvodních 20 kilometrů mi rychle uběhlo. Na začátku čtvrtého okruhu jsem však dostala krizi. Točila se mi hlava a motaly nohy. Tento pocit jsem neznala. Přemýšlela jsem co je příčinou takového stavu a zjistila jsem, že jsem dehydrovaná. Při chladné cyklistice jsem totiž nepotřebovala moc pít a při maratonu jsem si zakázala, jak bývá mým zvykem, procházet občerstvovačky. Snažila jsem se jíst a pít za běhu. V závěru čtvrtého okruhu jsem se však na občerstvovačce zastavila a vypila všechno, co mi bylo podáno. Snědla jsem také několik pomerančů a to mi pomohlo. Po dvou kilometrech potíže ustály a já jsem se vrátila do tempa,“ oddechla si Kotopulu.

Náročný pro ni však byl poslední okruh.

,,Tělo už jsem měla unavené a do toho mi manžel hlásil, že na patnáctou ženu ztrácím minutu. Protože jsem si přála umístit se v TOP 15, tak jsem posbírala všechny zbytky energie a zrychlila tempo a dva kilometry před cílem jsem Američanku Nicole Luseovou předběhla. A když mi rychlost vydržela až do konce závodu, tak jsem patnácté místo uhájila,“ potěšilo Kotopulu.

S výsledkem v Nizozemí je spokojená.

,,Byla jsem ráda, že se mi podařilo vyřešit potíže při běhu. A protože jsem patřila mezi nejstarší ženy ve startovní listině Elitní kategorie, tak jsem byla ráda, že jsem neskončila poslední,“ byla Helena Kotopulu po vyhlášení výsledků dobře naladěná.

Po závodě chtěla na druhý den relaxovat při prohlídce, procházce a nákupu dárků v Almere.

,,Jeden hlučný návštěvník v hotelu, kde jsme byli ubytovaní se však postaral o to, že jsme s manželem v 1.30 hodin v noci hotel opustili a unavení jsme se vydali autem na cestu domů do Česka. A po náročné dlouhé cestě jsem šla na druhý den v 6 hodin ráno do práce. Takže nakonec žádný relax, ale realita,“ konstatovala s úsměvem Helena Kotopulu.