Dříve jsem si myslel jak na Malé ceně Velké verandy v Chocni mají vše vymáklé, ale před lety jsem zjistil jak nesmyslně mají závod pro skutečné závodníky vypsán. Zatím se tato absurdnost projevovala pouze u žen, letos došlo i na muže. Holt jim chybí vyhlášení absolutního pořadí.
Takže absolutní ceny jsou v kategorii ženy a muži (vítěz, či vítězka, bere dokonce tři tisíce a je oceněno pět závodníků), do ní se může přihlásit kdokoliv, ale tím se vzdává, třeba čtyřicetiletý veterán, ceny ve své věkové kategorii (tam je pro prvního pět set korun a oceněni jsou tři). Letos nejlepší čtyřicátnice závodu šla ženy a byla třetí, brala tisícikorunu. Diváci však tleskali jako nejlepší v 40 – 49 let jiné paní, dříve několikanásobné vítězce, která byla celkově čtvrtá. Ta se pro tento krok rozhodla teprve podruhé, ale i když do té doby kategorii 40 – 49 let neběžela, soutěžila cca do svých 47 let v ženách, držela v 40 – 49 traťový rekord, to je mi teda paradox. I na toto jsem se před lety pořadatele ptal, ale odpovědi se nedočkal. Kdyby to bylo na férovku tak by paní brala tři stovky za druhé místo v kategorii a pětistovku za celkové čtvrté, ale proč ne, když ji bude pomalu padesát a je tak dobrá. Vepředu mají být mladí a proč neocenit výborného veterána spravedlivě. Takže běžnou situací na Verandě je, že v závěrečném defilé, kdy je oceňované pět žen, pózují borky, co jsou rády, že se dostaly do první desítky. Oni totiž hvězdně zaběhnou i dorostenky a žačky.
Letos se situace ale vymkla zcela v mužích, holt nepřijeli eliťáci. Vítěz závodu sedí, pak však následovalo šest dorostenců (tam jsou jen věcné ceny) a dokonce lepší než druhý muž, který bral dva tisíce a byl celkově až jedenáctý, byli dva čtyřicátníci a navíc i jeden žáček. Další nejlepší muži byli už i hlouběji v druhé desítce absolutního pořadí. Takovou neúroveň měla letos nejlépe oceňovaná kategorie závodu. Dle pořadatele mám na věc špatný náhled.
Takže jsem požádal o vyjádření dvě skutečné osobnosti v pořádaní běžeckých akcí. „No k té Verandě – pokud to mají pořadatelé v propozicích, a byť je to sebevíce absurdní, tak s tím nikdo nic nenadělá. Je to jejich věc. A závodníci to buď přijmou a přijedou, nebo ne. Ta Veranda je v tomto směru přeci jen trochu zvláštní – ty kategorie muži/ženy resp. veteráni/veteránky, kde se můžeš přihlásit v případě veterána/veteránky za muže/ženu mně připadá pitomé, ale mají to tak nastaveno. Já byl vždy pro to, aby se vyhodnotilo když tak napřed absolutní pořadí, a pak jednotlivé kategorie všechny stejně. Někdo tak získal dvě ceny, ale proč ne. Z pohledu ryzí atletiky je podstatné celkové pořadí bez rozdílu věku, ty kategorie jsou jen už taková drobná třešnička na dortu.“
A druhý názor: „Tohle dělení na kategorie jsem nikdy nepochopil. Jednou na nějakém ultra vyhlásili vítězem závodu v kategorii muži běžce, co měl až pátý nejlepší čas, protože nejrychlejší 4 muži byli veteráni nad 40 let. A tak dostal hlavní cenu ten pátý. Vždycky by mělo být na prvním místě absolutní pořadí a až pak teprve nějaké kategorie.“
Jak se říká redakce má jména autorů citací samozřejmě k dispozici, ale doba je zlá a stačí když kamarádi pořadatele svoji žluč vylejí na autora článku, jak se již v minulosti stalo, když poukázal na problematiku v ženách.
Na trati krosu o délce 4,3 kilometru s intervalovým startem se součtem stoupání cca 200 metrů obhájila prvenství Michaela Stránská z Iscarexu (18:51) a poprvé vyhrál Tomáš Křivda z pořádajícího KOB Choceň (15:53). Jinak po všech stránkách tradičně perfektně připravený závod se uskutečnil na náročné trati, pokryté vlhkým sněhem, pod nímž bylo místy nebezpečně klouzající listí. Traťové rekordy z roku 2018 drží Jan Janů z Hvězdy Pardubice 14:45 a sestra letošní vítězky Adéla Stránská 17:28.