Matějovi Eliášovi se v loňském roce dařilo. Osmnáctiletý atlet z Morkovic, který se připravuje v Holešově, v něm vybojoval několik povedených výsledků. Poslední úspěch si reprezentant Atletické akademie Zlínského kraje zaknihoval na konci listopadu na mistrovství republiky v přespolním běhu ve Valašském Meziříčí, kde v závodu juniorů skončil na čtvrtém místě.

S jakou představou jste šel do atletické sezony 2021?

V loňském roce jsem si chtěl vybojovat nominaci na červencové mistrovství Evropy do 20 let v estonském Tallinu a srpnové mistrovství světa do 20 let v Nairobi v Keni. Také jsem chtěl stlačit osobní rekord na 800 metrů pod 1:50.00.

Jak se loňská sezona z Vašeho pohledu vyvíjela?

Začala v hale výborným kondičním základem a posunutím osobního rekordu na 800 metrů na čas 1:53.48. Ovšem krátce po posledních halových závodech jsem se zranil a poté jsem kvůli zranění nemohl dva měsíce běhat.

Jak ovlivnilo zranění začátek letní části sezony?

V jejím úvodu jsem odběhal jenom několik závodů. V nich jsem ale nedosahoval na výsledky, které jsem si představoval. Postupně jsem však alespoň částečně dohnal zmeškaný trénink a osobní rekord na 800 metrů jsem posunul na 1:51.30.

Které výsledky Vás v roce 2021 nejvíc potěšily?

V hale si nejvíc vážím zisku 5. místa v běhu na 1500 metrů na mistrovství republiky dospělých v Ostravě. V tomto závodu jsem zaběhl čas 3:56.17. V Ostravě jsem také získal za čas 1:53.48 titul mezi juniory v běhu na 800 metrů. Venku si cením bronzové medaile v závodu na 800 metrů na mistrovství republiky do 23 let v Plzni. Dařilo se mi také na Memoriálu Ludvíka Daňka v Turnově, kde jsem v nabité konkurenci skončil v osobním rekordu na 800 metrů 1:51.30 pátý. A v závěru sezony mě potěšila čtvrtá příčka v závodu juniorů na mistrovství republiky v přespolním běhu ve Valašském Meziříčí.

S jakou představou jste do mistrovského krosového závodu na Valašsku šel?

Myslel jsem na nominaci do českého družstva na krosové mistrovství Evropy v Dublinu. Proto jsem ve Valašském Meziříčí chtěl bojovat o umístění v TOP 4.

Jak se závod juniorů ve Valašském Meziříčí vyvíjel?

Na startu byly náročné podmínky. Byla zima a po sněžení byla trať hodně rozbahněná. Mě to ale vyhovovalo, protože trať byla silová a to mě sedělo mnohem víc, než většině soupeřů. Na začátku jsem se chtěl udržet ve vedoucí skupince. Po prvním kole jsem však tempo neudržel a ve zbytku závodu jsem bojoval o čtvrté až páté místo. Dařilo se mi ale odrážet ataky soupeřů, kteří se na mě dotahovali.

Popište rozhodující momenty ve Valašském Meziříčí?

Do posledního kola jsem vbíhal s Danielem Růžou z Univerzity Brno. Ale zhruba kilometr před cílem jsem se od něho odpoutal a doběhl si v rámci mistrovství Česka pro čtvrtou příčku.

Měl jste na trati nějakou krizi?

Po druhém kole zhruba v polovině závodu jsem uvažoval, že z něho odstoupím. V tomto úseku jsem nevěřil, že v nasazeném tempu doběhnu do cíle. Pomohly mi ale osobní souboje na trati a díky tomu jsem krizi překonal.

Jaké jste měl po závodu pocity?

Dost to bolelo. Je rozdíl běžet 6 kilometrů a 800 metrů. Takže ve Valašském Meziříčí to pro mě byl hodně těžký závod.

Jak jste spokojený s výsledkem na Valašsku?

Jsem velmi spokojený. Navíc můžu s klidným svědomím říct, že na valašskomeziříčské trati jsem nechal maximum. Bohužel ani tento skvělý výkon mi nezajistil nominaci na juniorské mistrovství Evropy v krosu do irského Dublinu. Juniorský tým totiž nebyl poskládán.

Co jste dělal po krosovém českém šampionátu a jak jste oslavil vánoční svátky?

Chvíli jsem odpočíval. Na Štědrý den jsem byl doma s rodinou a po něm jsem odjel na chatu do Liberce. Tam jsme si s partou kamarádů z české reprezentace na středních a dlouhých tratích užívali vánoční pohodu, ale také jsme už trénovali.

Který vánoční dárek Vás nejvíc potěšil?

Radost jsem měl ze všech dárků. Jeden mě ovšem velmi mile překvapil. Prstové ponožky jsem pod stromečkem opravdu nečekal.

Kdy jste zahájil přípravu na sezonu 2022?

Trénoval jsem pořád a to minimálně pět dní v týdnu. Po letní sezoně jsem si dal jenom jeden týden volnější tréninky. Listopadové mistrovství republiky v přespolním běhu jsem ve Valašském Meziříčí běžel v rámci objemové přípravy na další sezonu.

Co děláte v současném období?

Trénuji podle plánu. Takže běhám. Na začátku ledna mi vyvrcholila objemová příprava. Proto brzy otestuji formu v nějakém halovém závodu na 3000 metrů.

Kdy jste absolvoval první letošní trénink?

Hned 1. ledna, kdy jsem si dal jako doplněk cyklistiku na Morkovské cyklostezce. První letošní den jsem na kole ujel zhruba 32 kilometrů.

Jak budou v dalších dnech Vaše tréninky probíhat?

Doufám, že ideálně. Momentálně je to o velké kilometráži. Do opravdové kvality to půjde, až se bude blížit léto. V březnu pojedu na vysokohorské soustředění.

Kde Vás čeká první letošní závod?

Pravděpodobně v Ostravě, protože tam mám nejbližší atletickou halu. Možná se také zúčastním halového mistrovství republiky juniorů. V hale se soustředím na závod na 3000 metrů. V letošní halové sezoně bych chtěl na této trati zaběhnout čas pod 8 minut a 30 sekund.

Jaké máte před sebou největší vrcholy v roce 2022?

Jasnou prioritou je pro mě splnění výkonnostního požadavku pro účast v závodu na 800 metrů na juniorském mistrovství světa v Cali v Kolumbii. A celý rok bych chtěl co nejlépe reprezentovat Českou republiku.