Flóra Poodří

Pestrost květeny CHKO Poodří je dána především střídáním různých typů stanovišť jako jsou louky, lesy, rybníky, tůně a odstavená ramena.

Louky

Louky tvoří v Poodří jedinečný souvislý komplex o ploše více než 2 300 ha. V závislosti na vlhkostních poměrech stanoviště a způsobu obhospodařování na nich lze spatřit několik typů druhově odlišných společenstev. Na nejvlhčích místech, jako jsou např. terénní sníženiny, rostou druhově poměrně chudé porosty vysokých ostřic, např. ostřice štíhlá či ostřice pobřežní. Méně vlhkostně náročná jsou pcháčová společenstva s pcháčem potočním, pcháčem šedým či pcháčem zelinným a psárkové louky s typickými druhy psárkou luční, metlicí trsnatou, kostřavou luční, kohoutkem lučním nebo krvavcem totenem. Při nedostatečném kosení mohou tato společenstva přecházet v tužebníková lada s dominantním tužebníkem jilmovým. Vlhkostně nejméně náročné jsou pak ovsíkové louky s ovsíkem vyvýšeným, nápadně kvetoucími druhy zvonkem rozkladitým, škardou dvouletou, kopretinou bílou atd. Louky jako celek představují dynamický systém, ve kterém jedno společenstvo může poměrně snadno přecházet v jiné.

Rybníky

Rybníky a rybníkářství mají v Poodří více než pět set let starou tradici a dnes se zde nachází téměř 70 rybníků. Na rybnících s méně intenzivním způsobem obhospodařování se nachází poměrně bohatě vyvinutá vegetace. Při okrajích to mohou být porosty rákosin či vysokých ostřic, dále od břehu se mohou vyskytovat porosty růžkatce, rdestů, bublinatek i kriticky ohrožené druhy vodních makrofyt kotvice plovoucí či vodní kapradiny nepukalky vzplývající.

Tůně a odstavená ramena

Tůně a odstavená ramena představují vhodná stanoviště pro některé druhy lakušníků, ohroženou žebratku bahenní nebo stulík žlutý. Při vysychání tůní obsazují bahnitá dna daší druhy rostlin, např. žabník jitrocelový, halucha vodní či zevar jednoduchý.

Lesy

zaujímají v CHKO Poodří pouze cca 10 % celkové rozlohy, což naši oblast řadí mezi nejméně zalesněné chráněné krajinné oblasti. Jednotlivé lesní komplexy jsou z velké části součástí přírodních rezervací (zejména PR rezavka, PR Polanský les, NPR Polanská niva, PR Koryta, PR Bartošovický luh a PR Bařiny. Poměrně hojně jsou zastoupena společenstva tvrdých luhů s dubem letním, lípou srdčitou, habrem obecným a jasanem ztepilým. Bylinné patro se vyznačuje barevně nápadným jarním aspektem, který utváří např. ohrožená sněženka podsněžník, dymnivka dutá, sasanka hajní, česnek medvědí aj. Vhodné podmínky pro svou existenci nacházejí v Poodří i údolní jasanovo-olšové luhy především s olší lepkavou a jasanem ztepilým ve stromovém patře. Podél řek, především v ohybech meandrů, se hojně vyskytují měkké luhy. Dominantními dřevinami jsou různé druhy stromových i keřových vrb, především vrba bílá či vrba křehká. V podrostu se ze vzácnějších druhů může vyskytnout např. nadmutice bobulnatá. Měkké luhy jsou bohužel čím dál tím více narušovány invazemi nepůvodních druhů rostlin. Z těchto invazních druhů můžeme jmenovat např. netýkavku žlaznatou, slunečnici topinambur a především křídlatku japonskou.

Fauna Poodří

Zoogeograficky území CHKO Poodří náleží do oblasti palearktické, podoblasti eurosibiřské, provincie listnatých lesů. Složení fauny pak odpovídá do značné míry poloze území v rámci střední evropy.

Bezobratlí

V území žije velice bohatá fauna bezobratlých. Mimořádně hodnotné jsou populace žábronožek sněžních v periodických tůní záplavového území. V tekoucích vodách, zejména v Odře, žije populace kriticky ohroženého velevruba malířského, k velice vzácným patří místy se vyskytující velevrub tupý a škeble plochá. Lištovka hladká a svinutec tenký patří mezi nejvzácnější druhy vodních měkkýšů, vázaných na neperiodické tůně s vegetací. Rak říční osidluje vhodné úseky Odry a některé její přítoky.

Arachnofauna Poodří je zastoupena 154 druhy, mezi nejvzácnější druh patří plachetnatka, která byla dosud zjištěna pouze na jižní Moravě. Původem tropický druh křižák pruhovaný je rozšířen na většině luk. Podmáčené louky hostí stenotopní hygrofilní druh saranče tlustou. Dobře zdokumentována je fauna motýlů. Dosud bylo nalezeno, anebo se předpokládá, výskyt 650 až 700 druhů. Pozoruhodným fenoménem je poměrně vysoké zastoupení eurosibiřského prvku, který vznikl v důsledku specifické geografické polohy území a geomorfologického utváření okolní krajiny. Mezi denní motýly, kteří jsou chráněni, se v Poodří vyskytují např. otakárek, batolec, naturové druhy modrásek bahenní, který je vázán na živné rostliny krvavce totenu a hostitelské mravence žahavé a konečně ohniváček černočárný.

Bezesporu jedním z unikátních splečenstev bezobratlých jsou psamofilní společenstva brouků vázáných na neregulované nížinné toky. Ze vzácných až reliktních druhů se zde vyskytuje např. mizející karpatský prvek Abax schueppeli rendschmidti, žijící na náplavech a hlinitopísčitých březích Odry v okolí NPR Polanská niva. Vážky jsou významnou bioindikační skupinou kvality vodních a mokřadních biotopů. Dosavadní výsledky potvrdily výskyt 36 druhů, tedy poloviny všech druhů vyskytujících se na území ČR. Z hlediska ekologických společenstev se na tekoucích vodách objevuje Gomphus-Calopteryx cenóza, na slepých ramenech, tůních a eutrofizovaných rybnících Erythromma-Anax imperator cenóza, popř. Lestes-Sympetrum-Aeschna mixta cenóza. Mezi velmi vzácné druhy řadíme šídlatku velkoskvrnnou, znovuobjevenou po více než 40. letech, klínatku obecnou a vážku jarní.

Obratlovci

ryby

Společenstva ryb v povodí řeky Odry patří mezi přirozeně druhově méně početné, než v tocích náležejících k úmoří Černého moře. Současná druhová skladba je druhotně pozměněna umělým zarybňováním vodních toků a rybníků hospodářsky významnými druhy ryb a záměrným či náhodným vypouštěním nepůvodních druhů se snahou o jejich aklimatizaci. Ve stojatých i tekoucích vodách žije 33 druhů ryb. Uspokojivé stavy byly zaznamenány u střevle potoční, ostroretky stěhovavé a parmy obecné. Překvapivým zjištěním je absence typických představitelů cejnového pásma – cejna velkého a cejnka malého. Úplná absence podoustve říční reflektuje kritický stav tohoto druhu v celém povodí Odry. Mezi nejvzácnější a zároveň nejohroženější druhy patří naturový druh piskoř pruhovaný, který žije skrytým způsobem života, zejména v lučních tůních a slepých ramenech. Je zranitelný vysycháním a zazemňováním tůní či nadměrným rybolovem.

obojživelníci a plazi

Obojživelníci jsou nejpočetnější skupinou obratlovců na území CHKO Poodří. Zvláště početné jsou populace skokana skřehotavého a skokana zeleného, žijící především na rybnících. V rámci ČR je unikátní populace kuňky obecné, čítající tisíce jedinců. Velmi kvalitní jsou populace čolka obecného, skokana štíhlého či rosničky obecné. V posledních letech jsou ohroženy druhy, které se rozmnožují v lučních tůních, které rychleji vysychají. Málo známé je rozšíření blatnice skvrnité. Díky mimořádně hodnotným populacím žab je užovka obojková nejhojnějším plazem v Poodří. Na rybnících byl potvrzen výskyt nepůvodní želvy nádherné.

ptáci

Doposud bylo na území CHKO Poodří zastiženo přes 400 druhů ptáků, což je více než 60% všech ptačích druhů České republiky. Pravidleným sčítání avifauny se podařilo prokázat zahnízdění např. zrzohlávky rudozobé a morčáka velkého.

Početnost stoupá u husy velké, která v současnosti pravidelně hnízdí na všech rybničních soustavách. U některých druhů existuje vysoká pravděpdobnost možného zahnízdění. Mezi ně můžeme zařadit například volavku bílou, jeřába popelavého, racka černohlavého, kolpíka bílého, hvízdáka euroasijského nebo rybáka bahenního.

Typickým obyvatelem Poodří je kormorán velký, který zde hnízdí od roku 1997. Obecně je zaznamenán klesající trend početnosti u druhů vázaných na vlhké louky či obecně rozšířených polních a lučních druhů. Přesto se podařilo díky celoplošnému mapování potvrdit nárůst početnosti chřástala polního a lokálně hojné křepelky obecné.

savci

Ze savců žije v CHKO např. bobr evropský, který se do Poodří přirozeně rozšířil v roce 2002. Ze šelem je potvrzen stabilní výskyt vydry říční. Novým prvkem naší fauny se stali nepůvodní druhy psík mývalovitý a norek americký (Mustela vison). Ze zoogeografického hlediska je zajímavým zjištěním sympatrický výskyt ježka východního i západního a výskyt expanzivní myšice temnopásé. V současnosti je v CHKO Poodří a jeho okolí znám výskyt 16 druhů netopýrů, tzn. 76% z 21 druhů, prokazatelně zjištěných na území České republiky. Tento počet je srovnatelný i s krasovými oblastmi jižní Moravy.

Nejběžnějším druhem lovícím nad vodní hladinou je netopýr vodní, typickým lesním druhem je netopýr ušatý, který zimuje ve sklepních prostorách budov okolních obcí. Netopýr hvízdavý společně s netopýrem parkovým, představují typické zástupce parkového charakteru CHKO, ačkoliv je druhý druh překvapivě vzácnější, než je obvyklé v podobných oblastech výskytu. V okolí vysokých pouličních lamp intravilánů obcí loví netopýr večerní.

Zdroj: poodri.ochrana­prirody.cz

Fotografie: Tom Hudák, Maria Katarzyna Chlebek, Boris Renner, Aleš Neulinger, Eva Doležalová, Martin Grygar