Závodů je mnoho, ale jenom jeden je Pančavův běh. A letos při 37. ročníku se zopakoval loňský průběh.

Závod na členité trati o délce 30 kilometrů se smíšeným povrchem ze Škrovádu, část Slatiňan, na obrátku do Heřmanova Městce vede většinou po zelené turistické značce. Součet stoupání je pro oba směry téměř totožný, celkově tedy cca 500 metrů, ale poslední třetina závodu začíná třeba zdoláním kopce, na němž je zřícenina hradu Rabštejn, na dvě stě metrech je nutné zdolat třicet výškových. První čtyři ročníky běhu pořádal horolezec Pančava (Láďa Petr) a po jeho náhlém odchodu v roce 1989 kamarádi pokračují v tradici.

Nejlepší čas dal před třemi roky Miloš Kratochvíl 2:01:04. Druhý byl tehdy trojnásobný vítěz Griger v osobáku 2:01:21, při svém prvním vítězství v roce 2015 zapsal 2:02:07. Zajímavým faktem je, že v roce 2011 soutěž dvojic vyhráli Kratochvíl s Grigerem v rekordním čase 1:57:23.

Asi se čekalo, že trojnásobný vítěz Ján Griger se pokusí přidat další zářez, ale vše bylo jinak a karty se rozdaly již v první polovině závodu. Na čele běželi bratři Gromusové s Grigerem. Daniel přezdívaný Indián, zde vyhrál roce 2021, 2010 a 2007. Vloni si zapsal svůj nejlepší vítězný čas 2:05:48. Letos to dal na malinko změněné, asi kvůli lidské malosti, a rozmoklé trati za 2:13:16. Druhý Griger 2:17:54 a třetí – Tomáš Gromus 2:23:14.

Jedinou ženou byla Alice Martínková za 3:23:28, která nedávno dala i 50 mil Železnoghorských. Ze staré běžecké party, legendární jména jako Attila Paris, Jan Zajíc, Jan Smola, Radmil Brožek, Vláďa Bříza, Josef Krátký či Milan Vorel zbylo skutečně jen torzo. Letos se na půlku vrátil Jiří Alexa (69 let a nejstarší účastník) a s ním běžel Zdenda Petržílek.

Závěrem zařadím tradiční vzpomínky odchycené v minulých letech během závodu na Pančavu. „Byl to typický nesportovec se sportovním duchem,“ uvedl jeho kámoš.

Mě zůstává navždy v paměti další: „Dost se bál jezdit na kole v provozu, a proto neustále zdůrazňoval, že musí být viditelně oblečen. Asi tušil co ho čeká a když to má někdo napsané nahoře, tak svému osudu neunikne,“ vzpomněl pamětník na tragickou smrt Pančavy v roce 1989 při dopravní nehodě, měsíc po květnovém závodě, který pořádal.