Tradičně větrné počasí a netradičně teplota kolem bodu mrazu i sníh provázely třiačtyřicátý ročník Pečecké desítky. První místa obsadili vytrvalci z Ukrajiny.

Vítězný Mykola Mevsa atakoval půlhodinovou hranici, navzdory nepříznivému počasí zaběhl čas 30:23. Zatímco vítěz pochází z Ukrajiny, v cíli druhý Roman Adamovich je z Běloruska, podepsal se ale pod nesouhlas s válkou a proto může závodit.

Při absenci Milana Janouška, který měl běžet s jedničkou na hrudi, dlouho držel pozici nejrychlejšího českého běžce Jáchym Kovář. Nakonec ho ale v posledních kilometrech doběhl a o osm vteřin překonal Michal Šmahel. „Bylo to větrný závod, jako asi každý rok tady,“ zhodnotil nejlepší domácí závodník po doběhu a pokračoval: „Kluci to rychle rozbíhali, já byl čtvrtý vzadu a pak jsem sbíhal Jáchyma, což mi určitě pomohlo.“

Přestože běžel většinu závodu sám, nakonec byl spokojený s umístěním i s časem 31:15. „Já moc desítek nemám, je to pro mě osobák, navíc v takových podmínkách, takže je tam určitě prostor pro zlepšení,“ usmál se. Letos plánuje běhat závody na silnici a na dráze, ale i do vrchu včetně skyrace.

Úplně o spokojenosti nehovořil Jáchym Kovář. „Myslel jsem na víc. Zkusil jsem to rozběhnout s prvními kluky z ciziny a i když to nevyšlo podle mých představ, jsem rád, že jsem to aspoň zkusil,“ zhodnotil závod. Špatné počasí ho nijak nepřekvapilo. „Já jsem tady snad jiné počasí nezažil, tak jsem s tím počítal,“ řekl s tím, že jeho hlavní cíl bude letos dostat se na světovou univerziádu ve disciplíně 3000 metrů překážek.

Známou tváří v Pečkách je Petr Pechek, který už má přes deset účastí. Letos ale poprvé závodil ve veteránech a skončil s časem 32:03 druhý. „Jsem ve veteránech první rok, stejně jako Pavel Kubričan, se kterým soupeříme dlouho. Dneska byl lepší,“ uznal sportovně Pechek. Jak dále dodal, rozhodla jeho menší krize na třetím kilometru. V té chvíli mu utekla skupinka, kterou pak v protivětru už nedohnal.

Se změnou kategorie ale Pechek veteránské závody vyhledávat nezačne. „Leda že by to bylo na zajímavém místě, že bychom si udělali výlet. Není to pro mě priorita, spíš se snažím zkoušet nové věci, za čtrnáct dní chci běžet stovku,“ prozradil. Sto kilometrů chce běžet pod sedm hodin, šest týdnů poté pak má v plánu další start na republikovém mistrovství v maratonu.

Také mezi ženami byla nejrychlejší zahraniční závodnice, Maryna Nemchenko z Ukrajiny zaběhla čas 35:38. S více než minutovou ztrátou brala stříbro Gabriela Veigertová. „Ta pětka zpátky byla náročná, ale bylo to pro všechny stejné,“ uvedla k části závodu, kterou běžela osamocená. „Výkon nic moc, ale bylo to hezký,“ dodala. S umístěním byla nakonec spokojená a dále směřuje svou snahu k půlmaratonu v Pardubicích.

Spokojení se závodem byli i pořadatelé. „Závod vyšel, ale počasí nevyšlo, to se nedá nic dělat,“ zhodnotil ředitel závodu Jiří Katrnoška a připomněl, že doběhlo téměř pět set startujících. Účastnický rekord téměř jedenáct set osob v ohrožení nebyl, ale zahraniční konkurence byla velmi kvalitní, stejně jako nejlepší veteráni. Dopoledne navíc závodilo navzdory počasí i hodně dětí.

Po vyhlášení vítězů Jiří Katrnoška prozradil, že někteří uvažovali, že by se závod kvůli počasí zrušil. To by ale byla škoda. Sníh ostatně nebyl v začátcích Pečecké desítky ničím neobvyklým. „První ročníky se běhaly v únoru, pamatuji, že jsme běhali i na sněhu. Poslední roky sníh nebyl, ale je to asi pět, šest let, kdy bylo v sobotu relativně příznivé počasí a kdybychom běželi v neděli, bylo by to na sněhu,“ uzavřel ředitel.