Co nás motivovalo k tomu, abychom začali běhat? Proč se právě věnujeme běhání a co nám může běh přinést? František Burda, propagátor běhání nejen se psy, tentokrát vyzpovídal Věru Pospíšilovou.

Musíš si věřit, pak dokážeš všechno. To je životní moudro, kterým se Věra řídí.

Věro, za jaký klub běháš?

Nejsem členkou žádného klubu.

V jakých botách běháš?

Různě, co mi sedí, Adidas, Asics. Oblečení od všech možných značek: Adidas, Asics, Craft, Mizuno, Nike.

Kdy jsi začala s pravidelným běháním?

V posilovně na běžícím pásu v únoru 2010, venku pak v květnu téhož roku.

A co tvé začátky v běžeckém sportu, co tě motivovalo?

Touha po změně, zkusit něco nového. Také jsem chtěla shodit 3 kg, dodnes jsem je neshodila a už se tím netrápím.

Dělala jsi před tím nějaký jiný sport?

Orbitrek, aerobic, spinning, jezdila jsem na kolečkových bruslích, na kole, chodila jsem do posilovny, v létě jsem plavala – to vše až po čtyřicítce.

Současné další sportovní aktivity?

Spíš už jen běh, občas spinning, aerobic, kolo a posilovna… ta mi chybí, začínají mě bolet záda, budu s tím muset něco udělat.

Největší sportovní úspěchy?

Pražský maraton 2012.

Největší sportovní zážitek?

Asi půlmaraton a maraton letos v Praze. Oba závody jsem absolvovala spolu s děvčaty z Women´s Cha­llenge, navzájem jsme si fandily a podporovaly se. Díky plánu od Miloše Škorpila jsem pravidelně 5× v týdnu trénovala a zlepšila si tak časy na 10 km i v půlmaratonu.

Tvůj nejtěžší závod?

Jednoznačně maraton. Více kilometrů jsem dosud neuběhla. Už od 30. km mě bolely nohy a měla jsem pocit marnosti svého počínání. Vyčítala jsem si, že jsem se na něco takového vůbec přihlásila. Taky jsem si říkala, že žádný ultramaraton, měla jsem ho v plánu, nepoběžím, že je to sebevražda. Tak jsem zvědavá, jestli to dodržím.

Tvůj sportovní vzor?

Všechny ženy, které jsou v mém věku rychlejší a jsou schopné uběhnout i ultramaraton.

Nejlepší osobní dosažené výkony?

Letošní Kbelská desítka v čase 53:47, Hervis 1/2Maraton 2:02:15 a Pardubický půlmaraton – 2:01:58.

Proč se věnuješ právě běhání?

Jsem v domácnosti, mohu vyběhnout kdykoliv, ráno, v poledne či večer, záleží to jen na mně – takže je to o svobodě. Taky si vyčistím hlavu, utřídím myšlenky nebo si jen poslouchám oblíbenou hudbu a vnímám přírodu kolem sebe. Pár hodin po doběhu se mi zdá život báječnej.

Jak dlouho se mu ještě hodláš věnovat?

Dokud mi dovolí zdraví. Doufám, že do osmdesáti :-)

Co se ti na něm líbí či nelíbí?

Líbí se mi úžasný pocit po doběhu. Většinou, když se mi vůbec nechce, tak si běh nejvíce užiju.

Jak často a jak moc trénuješ?

Snažím se 5× týdně, někdy jen 4×.

Něco z tajů tvé přípravy?

Zjišťuji, že bez intervalového běhu není šance na zlepšení.

Dopuješ?

Jasně, miluji hořkou čokoládu, kávu s mlékem, cukrem a šlehačkou, zmrzlinu a jiné sladkosti.

Tvůj největší sportovní sen?

Nějaký horský maraton.

Přeješ si něco?

Zdraví pro svého nemocného syna i další dvě děti.

Co bys poradila případným zájemcům o běhání?

Každý začátek je těžký, nejprve by měli střídat běh s chůzí, neměli by se nechat se odradit, chce to vydržet. Dobrá fyzická kondice stojí za námahu. Musíš si věřit. Pak dokážeš všechno.