Již tradičně se ve středu v druhé polovině června konaly po celé republice Běhy olympijského dne. Již tradičně se v Praze běhalo na Ladronce a na Strahově. A již tradičně bylo vedro. Nejlépe se s podmínkami vypořádali běžci, kteří nás reprezentují na bězích do vrchu – Petr Pechek a Kamila Gregorová.
Běh olympijského dne v Praze je nejstarší, letos se konal již šestadvacátý ročník a podle Iva Domanského, který jako vždy skvěle komentoval, se jedná o neoblíbenější pražský závod ve všední den, soudě dle počtu účastníků. Patří mezi špičku i v celorepublikovém měřítku.
Také proto, že se zde objevilo mnoho rekreačních běžců, Ivo apeloval na začátečníky, že na občerstvovací stanici se nezastavuje. Takový jev je prý běžeckou negramotností.
Padla hranice tří set běžců
Na závod se sešla skvělá konkurence, favority byl dvojnásobný mistr ČR v maratonu Petr Pechek (TJ Maratonstav Úpice) a Lukáš Olejníček (Team Nutrilite), mezi ženami se očekával souboj mezi Kamilou Gregorovou (AC TEPO Kladno), která tradičně závodila s podporou rodiny a po kratší pauze ve vynikající formě závodící Lenkou Šibravovou (Hvězda Pardubice).
Zaregistrovat 305 závodníků, dát jim čip a vysvětlit, co a jak samozřejmě nějaký čas trvá, mnoho běžců navíc přijelo rovnou z práce, tedy na poslední chvíli. Start se proto posunul o deset minut.
Petr Pechek stylem start – cíl
Zatímco ještě v šest se strahovský Stadion Přátelství jen hemžil běžci, o deset minut později již všichni stáli vyrovnáni na startu mezi stadiony, odkud se po výstřelu předsedy Českého olympijského výboru Milana Jiráska vydali na trať.
Hned od začátku šel do čela Petr Pechek, kterého se ale držel Lukáš Olejníček. Další závodníci začali pomalu ztrácet. Razantněji vyběhla vstříc vítězství Kamila Gregorová. Mnoho mužů vidělo jen českou vlajku na zádech jejího dresu.
Ještě na pátém kilometru (15:57) probíhali Petr s Lukášem vedle sebe, pak se ale ukázaly kvality vytrvalce a Lukáš, který sám sebe řadí mezi mílaře, začal ztrácet. Nutno dodat, že oba běžci o víkendu závodili na MČR ve Vyškově. Petr byl pátý na pěti km, Lukáš bral bronz na „stýplu“.
„Rozběhl jsem to na 16 minut, chtěl jsem cílový čas pod 32 minut, ale cítil jsem, že to nebude úplně pohoda,“ prohlásil Petr po doběhu a dodal: „Potom, co Lukáš odpadl, jsem toho měl plný kecky.“ Vedro mu sice nevadí, ale ve spojení s vlhkostí to nebylo ono. Co cíle doběhl v čase 32:25.
„Dusno bylo pro všechny stejné, ale určitě to mělo vliv na výkony,“ řekl v cíli i Lukáš, která běžel pod 33 minut. Přes teplé počasí zaběhl čas o 8 vteřinek rychleji než loni a zlepšení ho tedy těší. Jedním dechem ale dodává, že je mílař a měl o víkendu vrchol sezóny.
Závod to byl pro Lukáše tak trochu domácí, jeho sponzor totiž podporuje i pražský Běh olympijského dne. „Pozval mě sem sponzor Nutrilite, byl jsem tu i loni, závod je pěkný, tak jsem rád přijel znovu,“ uvedl v cíli druhý muž absolutního pořadí.
S větším odstupem pak doběhl Aleš Drahokoupil (Atletika Chrudim). Nejlepší z veteránů pak byl Antonín Klika (Lokomotiva Beroun), za ním skončil Michal Kovář ze Slavoje Pacov. Až za jejich zády doběhl Petr Havelka, který rovněž využil krásného počasí a vzal na závod manželku s dětmi. Petrův kamarád a tradiční soupeř Jiří Wallenfels se sice objevil na Strahově také, ale běžel pouze s manželkou Lenkou, která se po dvouleté pauze vrací na závodní tratě.
Kamila Gregorová dominovala
Jestliže závod mužů byl napínavý alespoň do poloviny, u žen to byla trochu nuda. Kamila jednoznačně vedla a navracející se Lenka Šibravová – ač běžela v náročných podmínkách pod 40 minut – se musela spokojit se stříbrem. Třetí místo by brala Slovenka Kataría Lovrantová, ale běžela bez čipu a tak bronz spadl do klína Gábině Loskotové.
„Motivovalo mě, že jsem během závodu stahovala chlapy a ke konci jsem se dostala do skupinky,“ řekla po závodě Kamila, která se o víkendu chystá na Adrenalin Cp. Z výběhu na Lysou horu má prý trochu strach a respekt.
BezvaBĚHu Kamila potvrdila, že se nadále soustředí na orientační běh a vrchy, silnici si zaběhne jen výjimečně. Maraton jí tedy rozhodně neláká.
Jak dlouho trvá ugrilovat běžce?
Něco kolem dvaceti až třiceti minut. To je doba, po které se na sluncem rozpálené trati pod slunečními paprsky začaly hroutit plány běžců na výsledný čas. Snad všichni v druhé polovině zpomalili, sem tam někdo dokonce přešel do chůze.
„V tom dusnu a vlhku se běhá blbě,“ přiznal po závodě Petr Pechek, vyklusávající bez dresu a naboso. „Dusno bylo, ale podmínky jsme měli všichni stejný. První polovina byla dobrá, pak jsem byla unavená, ale to je asi normální v závodě,“ byla nad věcí Kamila Gregorová.
Martin Holan si za organizátory pochvaloval zřízení občerstvovací stanice, kterou skvěle obsluhovaly Karolína Jeníková s Lenkou Horkou. Ač kolem závodníci probíhali celkem čtyřikrát, stejně to moc nepomohlo. A ke konci voda došla, což se při premiérovém zavedení „občerstvovačky“ dá prominout.
Po doběhu běžci a běžkyně popadali do trávy a poté, co se zvedli, se někteří z nich s chutí nechali „osprchovat“ vodou zavlažující zdejší fotbalový pažit. Ačkoliv někdy kolem sedmé začalo hřmít, bouřka nyní závod „nespláchla“ jako v roce 2008…
Aspoň bylo na co koukat
Na trati byla spousta dívek a hochů na in-linech. Někteří zastavili a sledovali závod, jiní bruslili a dívali se, další předstírali nezájem. A tak když už to běžcům neběželo, aspoň mohli koukat na hezké sportující dívky. Totéž platí i pro běžkyně a „inlajnisty“.
„Tři dni před závodem jsem vyvěšoval plakáty, aby bruslaři dali pozor, že se tu poběží závod. Bruslaři se tu asi střídají a ti, kteří to věděli v pondělí, to ignorovali dnes,“ říká Martin Holan k soužití běžců s bruslaři na trati závodu.
Jelikož jsou na trati skvěle značené kilometry, byl u každého kuželu ještě papír oznamující konání běžeckého závodu. „Snad bruslaři, když mají špunty v uších, nemají taky klapky na očích,“ říká Martin.
Každý, kdo dokončil, dostal za účast unikátní tričko a diplom. Je to tedy vzpomínka na to, že se běžec či běžkyně osobně účastnili grilovačky. Grilovačky běžců.
Výsledky
Fotogalerie
Autorem článku je Martin Singr, mladý běžec ze středních Čech. Nyní studuje ČZU v Praze a v tomto městě také trénuje, o víkendech jej lze vidět pobíhat v okolí Rychnova nad Kněžnou nebo Sedlčan.
