Dvě průkopnické studie řeší nepříjemnou otázku. Proč se tak mnoho lidí, kteří stále velmi těžce pracují, obává, že nikdy nezhubnou? Pohled na štíhlé a vytrénované olympioniky inspiruje mnoho lidí k tomu, aby vypadali podobně.

Je známo, že častá fyzická aktivita vede k úbytku váhy. Ale opakované studie ukazují, že spousta lidí, kteří začínají cvičit, ztratí buď velmi málo, nebo žádné kilogramy. Někteří dokonce přiberou.

Pro lepší pochopení tohoto problému se antropologové vydali na výzkumnou cestu do Tanzánie, aby tam provedli nábor dobrovolníků z kmene Hadza, kteří stále žijí jen z toho, co uloví a posbírají.

Vědci tyto dobrovolníky vybavili GPS, aby mohli s co největší přesností změřit, kolik kilometrů každý dobrovolník ujde při získávání potravy. Dále je požádali, aby vypili vody obsahující indikátory, díky kterým vědci později zjistili (z moči) přesný výdej energie.

Vědci shromáždili údaje za 11dní a vypočítali průměrnou fyzickou aktivitu všech zúčastněných. Jejich výdej energie a rychlost jejich metabolismu. Tato čísla pak srovnali s průměrnou populací západní civilizace.

Již dávno se věřilo v to, že životní styl lovec-sběrač vyžaduje velkou fyzickou aktivitu, díky čemuž je spalováno velké množství kalorií. A to mnohem víc, než spaluje průměrný úředník. Tento fakt byl ve studii potvrzen.

Výzkumníci také zjistili, že rychlost metabolismu u dobrovolníků z Tanzánie je stejná jako u západní civilizace.

Z toho vyplývá, že aktivní životní styl neposkytuje ochranu proti obezitě, pokud má strava vysokou kalorickou hodnotu.

Lidé, kteří drží nízkokalorické diety, zhubnou snadněji, než lidé, kteří přidají pouze fyzickou aktivitu. Po delší době, ale dojde k zastavení úbytku váhy.

Z výzkumu tedy vyplývá, že je nejlepší omezit příjem kalorií a zároveň přidat fyzickou aktivitu. Pouhým snížením příjmu kalorií by totiž mohlo po nějaké době dojít ke zpomalení metabolismu a tím pádem k zastavení hubnutí.

Zdroj: The New York Times