Běžcova óda & pamflet
23.09.2015
Jitka Jeníková
Óda nadšeného
běžce |
Pamflet zhrzeného
běžce |
Mám já to super
koníčka |
To je mi ale pěkná
debilita |
venku je krásně, ptáci
zpívaj |
Pitomá závislost, uplet
jsem si bič |
vyrazím užít si
sluníčka |
Zachránit může mě už jen
senilita |
jó běžci v tváři usměv
mívaj. |
Až kecky nenajdu, ta
posedlost snad bude pryč. |
To je mi panečku správný
hobby |
Běhá fakt každej, všichni
o tom žvaní |
svalnatý nohy, hrdý
čelo |
Kdo to má poslouchat a kdo
to má číst |
je to jak návrat do tý
doby |
Z toho vám na mě jde leda
tak sraní |
kdy k lovu sloužilo nám
tělo. |
A k tomu tisíc rad, co
prej že nemám jíst. |
Běžím si lesem, polem,
loukou |
Na závodech nás bejvávalo
pár |
Šťastný jak blecha
kilometry hltám |
Známý tváře, byli jsme
jedna ruka |
alkohol nepozřu, pohrdnu
i moukou |
Trenky, triko a v srdci
závoďáka žár |
a v duchu post na facebook
črtám. |
Z těch vystajlovanejch
plazilů mi v oku cuká. |
Mám já to super
koníčka |
Jsou děsně hepy, fotěj se
na fejsbůk |
Na závodech s kámoši jsme
jedna ruka |
Muziku v uších, na
pazourách mobily |
Hlavně do toho dát kus
srdíčka |
Nevidí, neslyší, jenom ten
vlastní hluk |
A usmívat se, byť ve
svalech mi cuká. |
A radši melou pantem, než
aby se honili. |
Miluju běhání |
Nesnáším běhání |
Miluju ten pocit |
Nesnáším ten pocit |
Tady je mé plné
doznání: |
Tady je mé plné
doznání: |
já na něj myslívám dnem
i nocí. |
Bráním se, ale stejně má
mě v moci. |