Na Svatém Kopečku nás uvítal přemrzlý sníh a místy led. Takže opět rozhodovalo správné obutí, jak je to tu v poslední době pravidlem. Navíc byla nepříjemná, ba přímo vlezlá zima, kterou umocnila celkem silná inverze. Tak to opět nebyla žádná procházka.
Martin Poklop vyhrál zase s přehledem
Sice se s Martinem Poklopem /Fortex Moravský Beroun – 35:02/ držel až do posledního kilometru Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 35:15/, ale tam pak Martin zrychlil a na svém domácím závodě bezpečně opět stejně jako loni zvítězil.
Třetí místo vybojoval výborně běžící Petr Hének /AK Drnovice – 36:02/, který jako jediný z elitních závodníků neměl hřeby nebo nesmeky.
Petra Kamínková utekla všem o parník
Ono je to tam nějak samozřejmé. Jakmile Petra Kamínková /Svatý Kopeček – 19:22/ stojí na startu v místních závodech, je to jen o tom, kolik svým soupeřkám nadělí.
Ovšem opět skvěle běžela Jana Matějíková /Liga 100 Olomouc – 21:10/, která zase tak moc daleko za Petrou nebyla.
Třetí místo pak dokázala udržet po velmi dobrém výkonu Jana Václavková /Liga 100 Olomouc – 22:27/.
Začátkem února se na Svatém Kopečku se vždy běží na Posluchov
31. ročník Běhu na Posluchov připravili společně Extrémsport Olomouc a SK HANÁ Orienteering na tradiční trati na Svatém Kopečku u Olomouce. Závod se započítává jako již pátý v pořadí do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje pro rok 2018. Obrátková trasa závodu vede po silnici od zdejší základní školy lesem až na okraj Posluchova a měří 10 km. Ženy se otáčejí dřív a běží jen 5 km. Specifikou je běh s čipy na orientační běh, kterým si musí označit každý závodník proběhnutí obrátkou i doběh do cíle.
Na trati to bylo místy opět nebezpečno
To konstatovali vcelku všichni, co neměli na nohách hřeby. Dokonce jeden běžec utrpěl úraz a muselo se pro něho jet do lesa.
„Jdu si proběhnout trať,“ říkala mi asi hodinu před startem Petra Kamínková, když vyběhla se své hospůdky ven a po závodě jen dodala: „Naštěstí jsem nemusela běžet naplno, tak mi to moc nepodkluzovalo. Kdybych makala, asi by to bylo horší.“
„Stejně jako loni mi donesla babička na start nesmeky a udělala dobře,“ smála se Jana Matějíková. „Běželo se mi v nich fantasticky. Vůbec jsem nemusela dávat pozor, kam šlápnu a mohla se soustředit jen na výkon.“
„Jsem tu doma, tak vím, co si obout a podle toho jsem se taky dnes zařídil,“ přiznal se mi Martin Poklop. „Bez hřebů by to asi tak dobře nešlo.“
„Já je měl taky a moc mi pomohly,“ dodal k naší debatě za cílem Tomáš Blaha. „ Jen jsem se už v posledním kilometru neudržel v kontaktu s Martinem, což mě mrzí,“
„Běžel jsem jen v krosovkách, ale po kraji to šlo,“ řekl mi až delší dobu po závodě Petr Hének, protože po doběhu měl tak zmrzlá ústa a obličej, že nemohl vůbec promluvit. „Občas jsem sice někde poklouzl, ale zase tak velký problém jsem s tím neměl.“
V podstatě hned po závodě zamířila tradičně většina běžců do hospůdky k Petře Kamínkové, kde probírali svoje zážitky z dnešního souboje s kamarády a s ledem.
A hlavně si všichni přáli, aby ta zima rychle skončila a už přišlo jaro. Taky to tak vidím.