Po ránu bylo cestou do Lhoty nad Moravou docela příjemně. Až jsme si říkali cestou kolem Pískovny Náklo, že by asi nebyl nejlepší nápad se tam jít zrovna hned namočit.
Na závod to ještě vyšlo a pro běh byly vcelku příjemné podmínky až na ty davy komárů po trati, ale pak se oteplilo a bylo po pohodě. Dusno a vedro, že se hned hodilo skočit do vody.
Tomáš Blaha si závod odtáhl sám
Hned po výstřelu vyrazil tradičně dopředu Tomáš Blaha /AK Kroměříž – 35:04/ těsně následovaný Petrem Kučerou /KESBUK Gramov – 35:28/. Tomáš si postupně vypracoval náskok, který si do cíle pohlídal. Třetí pak doběhl Zdeněk Krejčí /Liga 100 Olomouc – 36:47/, ten táhl druhou skupinu běžců a po trati je také utrhl a třetí místo si po zásluze vybojoval.
Petra Kamínková prohnala skoro všechny muže
Jinak se to ani napsat nedá. V podstatě se Petra Kamínková /Svatý Kopeček – 37:49/ usadila hned za nejlepšími muži a mezi nimi celkově na šestém místě si doklusala pro vítězství mezi ženami.
Druhá po parádním výkonu doběhla Jitka Fojtková /Liga 100 Olomouc – 43:19/, té tedy mateřství mimořádně prospělo a třetí se prohnala cílem další matka Kateřina Ondrušík /AK Šternberk – 44:49/. Ta sice má potomka přece jen o trochu staršího než Jitka, ale také jí to letos lítá parádně.
Ve Lhotě se běželo již po páté
Ve Lhotě nad Moravou opět připravili obětaví pořadatelé Jiří Peřina, Petr Matura a Jaromír Vaněk již pátý ročník Běhu Jana Opletala. Závod je zařazený do Velké ceny vytrvalců Olomouckého kraje a tak se dalo očekávat, že se do Lhoty vypraví určitě řada vytrvalců, co tento seriál běhají. Zejména pak ti, kteří mají děti, protože zde organizátoři akce pamatovali na všechny mládežnické kategorii a připravili jim tratě k proběhnutí.
Dospělí zde pak absolvovali jeden okruh, ale po nové trati krásnou krajinou Litovelského Pomoraví, kde se dalo kochat přírodou. Tedy až na ty hladové komáří bestie, které mě málem sežraly, když jsem s foťákem čekal na trati, abych borce zachytil v přírodě a ne ve vesnici mezi baráky.
Pořadatelům všechno vyšlo
Tak by se dal zhodnotit hodně zkráceně pohled na velmi vydařený pátý ročník Běhu Jana Opletala, zdejšího rodáka, kolem jehož domu, kde visí i pamětní deska, se také běželo. Počasí vcelku ideální, všechno klapalo a nic vážného se nikomu nestalo. Rekordní dav 124 běžců v hlavním závodě a fůra dětí v mládežnických kategoriích. Co víc si mohli organizátoři přát.
„Já teď běhám pořád stejně,“ prozradil mi svoji taktiku Tomáš Blaha. „Snažím se jít svým tempem a ostatní běžce na trati utrhnout. Dnes jsem už po polovině závodu běžel sám, pak jsem sice trochu zpomalil, ale moje vítězství to nemohlo ohrozit.“
„Cítím se po Olomouckém půlmaratónu, a to jsem ještě ve středu běžel Olympijský běh v Holešově, tak nějak bez šťávy,“ jen konstatoval za cílem Petr Kučera. „Bude to chtít trochu delší odpočinek.“
„Začal jsem opatrně, ne jako v sobotu na půlmaratónu a vyplatilo se mi to,“ naznal Zdeněk Krejčí. „Jak jsi projel kolem nás na mém kole, tak to se mnou cuklo a vyrazil jsem dopředu. Když moje kolo, tak i já,“ smál se mé snaze dojet vedoucí běžce, abych je taky vyfotil, protože jsem přece jen vyrazil na kole pozdě a než jsem se prokousal davem, tak jsem první dva kluky dojel až po šestém kilometru.
„Běželo se mi až neskutečně lehce,“ skromně, ale spokojeně zhodnotila svůj parádní výkon Petra Kamínková. „Mám z toho radost. Připravuji se teď na velké závody v zahraničí a tak jsem ráda, že je to na dobré cestě,“ dodala ještě na závěr a už spěchala domů na Svatý Kopeček do své hospůdky točit pivo. V tom vedru je ho třeba.
„Vůbec jsem se necítila před startem dobře,“ kroutila hlavou nad svým výkonem Jitka Fojtková. „ Uvažovala jsem, jestli mám vůbec vyrazit na trať a pak mi to tak běželo. Vůbec tomu nerozumím,“ usmívala se spokojeně před vyklusáním s Kateřinou Ondrušík.
Ta zhodnotila svůj výkon poněkud lapidárně: „Taková konkurence se tu sejde, to můžu být ráda, že jsem doběhla aspoň na bedně. Moc jsem se na to necítila taky, ale nakonec to šlo překvapivě dobře.“
A myslím, že se běželo všem borcům na trati pohodově. Ostatně jak jinak v přírodní rezervaci. Takové tratě jsou nejlepší a přitahují nejvíc závodníků. Což je dobře. Moc dobře.