Cestou do Hulína ukazoval teploměr stále hodně pod nulou, kolem 13 stupňů, a po výsadku z auta šla teplota nahoru jen mínus deset stupňů. Ovšem svítilo sluníčko a před startem ohřálo vzduch na sedm pod nulou. Do toho vůbec nefoukal vítr. Takže i když je na Hulmenské desítce každý rok pořád kosa, tak letos snad bylo nejlepší počasí pro 99 závodníků na trati za poslední roky.
Muži běželi po celou trať ve dvojici
Přemysl Žaludek /Cyklogat – 34:24/ s Josefem Sedláčkem /AK Kroměříž – 34:27/se drželi celou trasu závodu pospolu. Bok po boku ukrajovali metry do cíle, kde ovšem mladší Přemysl pak na stadionu zrychlil a pohlídal si vítězství. Mimochodem oba jsou veteráni nad 40 let. Až třetí muž v pořadí Jiří Klement /Dressme.cz – 36:30/, který běžel víc jak polovinu trati osamoceně, patří do nejmladší kategorie.
Nový traťový rekord
Adéla Esentierová /BET Ostrava – 38:45/ běžela skoro půlku trati s Janou Žaludkovou /Cyklogat – 39:36/, jenže pak se od ní odpoutala a neohroženě si dofinišovala pro vítězství, které navíc opepřila novým traťovým rekordem.
Třetí potom překvapivě prolétla cílem Lenka Kohnová /40:36/, která běžela až neuvěřitelně lehce.
Organizátoři stále sledují termínovku
12. ročník Hulmenské desítky připravil triatlonový oddíl ASPOT Hulín v tradičním lednovém termínu, opět zase tak, aby se závod nekryl s několika dalšími v okolí.
Bohužel v nedalekém Přerově připravili na tuto sobotu pořadatelé z Best4run nový závod v Přerovské rokli a tím trochu narušili hegemonii Hulína v tomto termínu.
Všichni vytrvalci se v hlavním závodě se přijeli popasovat s obrátkovou tratí, která vedla z tartanového oválu na místním stadionu ven z města směrem až za Pravčice a zpět. Samozřejmě, že se běží po silnici a dokonce se po mostě tam i zpět přebíhá dálnice.
A že je ten náběh do kopečka, který tvoří most zejména zpět cítit, to si pište.
Ale i tak trasa není zvlášť ideálně rovinatá, takže rychlé časy se zde budou běhat asi dost těžko. Ale není to nemožné. Koneckonců v nedalekých Prusinovicích je mnohem náročnější trať při Rohálovské desítce a běhá se tam pěkným fofrem. Takže je to jen o běžcích a o tom, kdo co umí a dokáže zaběhnout.
Zima letos tolik nevadila
Opravdu podmínky nebyly tak hrozné jako v jiných ročnících a řada běžců si počasí pochvalovala. Zaslechl jsem dokonce i něco o tom, že by se dalo běžet v trenkách.
Tuším, že od třetího muže v pořadí Jiřího Klementa. Ten byl velmi spokojený se svým výkonem: „Jen je škoda, že jsem běžel sám, to se pak spíš trénuje, než závodí. Na první dva kluky jsem neměl a ti za mnou mi zase nestačili,“ dodal pak po vyhlášení nejlepších vytrvalců.
„Věděl jsem, že když Pepa počká až na závěr, tak mu uteču ve finiši,“ usmíval se Přemysl Žaludek. „Měl mi nastoupit někde na trati a zrychlit, pak bych mu možná nestačil.“
„Nepodařilo se mi Přemu setřást a v poslední zatáčce před stadionem jsem ještě trochu podklouzl. To už nebyla šance se ho udržet,“ trochu nespokojeně mi referoval o koncovce závodu Pepa Sedláček.
„S Adélou skoro pořád běželi nějací chlapi, to jí hodně pomohlo a já jsem se jí neudržela a pak jsem již neměla žádný doprovod. Ale nepodala jsem po nachlazení v minulých dnech svůj obvyklý výkon, tak se není co divit, že jsem dnes nestačila,“ přiznala se mi Jana Žaludková.
„Já jsem nadšená,“ zářila Lenka Kohnová. „Skvělé počasí, výborně se mi běželo a chtěla jsem jít pod 41 minut, což jsem s přehledem zvládla. Mám z toho radost.“
Jako obvykle panovala na hulínském stadionu po závodě dobrá nálada běžecké party lidí, umocněná skvělým gulášem, kteří nikdy neopomenou přijet tam, kde vědí, že se jim bude líbit.
A o to tu jde především. Dobře se proběhnout a pobavit.
