„Ó hory, ó hory, cítím tvoje vzdory…“ Přední český běžec Ondřej Fejfar se vydává vstříc světové skyrunningové sérii. I on utíká z nudné dráhy i přeplněné dlažby měst do čarokrásné přírody. O své filozofii, tréninku i plánech vypráví v rozsáhlém rozhovoru, který jsme vedli při podvečerním výběhu podél Vltavy na Běžecké škole Prahy 4, kde tento týden „přednášel“. První část čtěte dnes, druhou brzy.
Jak v hlavě všestranného běžce s ambicemi uzrála myšlenka věnovat se prioritně skyrunningu?
Hlavně to jsou perfektní nádherné závody. Jako malej kluk jsem záviděl ostatním sportům, hlavně těm zimním, že mají svůj světový pohár. Každý týden závodit na jiném místě. Proto mi přišlo jako zajímavý cíl zaměřit se na celou světovou sérii a tam bodovat.
Běžci plnohodnotné špičkové série nemají, tu se najde nějaké mistrovství světa či Evropy, pak skládají program podle různých priorit…
Právě to se mi teď líbí, mít jasnou náplň celé sezony.
Snažit se po osobních maximech někde na silnici, nebo v tradičních vrchařských závodech tě už neláká, tam máš tedy splněno?
Víceméně ano. Ale letos mám také za velký cíl mistrovství Evropy v běhu do vrchu v Itálii. To mi celkem zapadá do přípravy, pokud se tedy nominuju. Myslím, že bychom tam mohli udělat zajímavý výsledek hlavně v týmech.
Jak tedy přesně plánuješ účast ve Skyrunner World Series, která má program ve čtyřech kategoriích Sky, Extreme, Ultra a Vertical?
Devět závodů plus desátý mistrovství světa. Chci absolvovat pět Verticalů a čtyři Sky. Nepojedu nejspíš na první závod koncem dubna Yading Skyrun do Tibetu. Je to hodně vysoko, mezi 2 800 a 4 700 metry, potřeboval bych hodně dlouhou aklimatizaci. Kolik by to stálo a co bych tam dělal? Zato asi vyrazím začátkem srpna do Ameriky do Montany na The Rut 25 km.
SkyRace mají od 22 km (Dolomity) až po 46 km (Matterhorn), navíc ve skutečných horách. Měníš výrazně přípravu?
Zatím úplně ne, přitom, jak to říct, vím, že to bude náročný. Přidávám v intenzitě i objemu. Ve škole se blížím ke konci (studuje informační technologie na VŠE v Praze, pozn. red.), dělám na diplomce, ale nemusím tam pravidelně chodit. Jsem naprosto pánem svého času, můžu věnovat tréninku nejvíc, co jsem kdy věnoval. Chci taky trénovat v Alpách v březnu a v dubnu.
Chceš se stát nejlepším českým horským běžcem. Kolik jsi tedy schopen věnovat denně tréninku?
Když to pořádně spočítám se vším všudy, protahováním, cvičením a regenerací, klidně i pět hodin. Možná i víc. Zbytek času věnuju škole a dalším aktivitám. Někdy výdělečným.
Na Hithitu jsi vybral finanční částku od svých sympatizantů. Přesto, jak to dáš celé dohromady? Ani u tebe se nedá říct, že bys byl běžeckým profíkem na full time úvazek, ostatně jako u nás nikdo…
Nikde nemám plat. Už je mi sedmadvacet, rodiče mě nesponzorují, musím utáhnout i náklady na život mimo peněz na závody a na trénink. Sezona mě vyjde asi na dvě stě padesát tisíc korun, z osmdesáti procent ji mám pokrytou. Živí mě běh. Pořádám běžecké kempy, něco vyhraju, loni jsem si našetřil. Ale dávám do toho všechno, co mám.
Nedávná atletická superformace Kroměříže, jejímž jsi členem, už vůbec nefunguje?
Jsem formálním členem, ale ani se letos nepřihlásili do soutěže, nic po mně nechtějí. Loni mi doplatili pár korun.
Zvolit cestu „vydělám si během“, zaměřením se na odměny po závodech, vede většinou k poklesu reálné výkonnosti a často i radosti z běhání.
Máš naprostou pravdu. Touhle cestou já se vydat nechci. Ve skyrunningu s žádnými velkými odměnami počítat ani nemůžu (World series nabízí v součtu 135 000 eur za sezonu, pozn. red.).
Běhání zůstává vášní, zálibou, výzvou. Pro mnoho běžců se přesouvá koncentrace z měst a silnic do přírody, nejen na extrémní závody.
Běhání po horách se mi líbí i tím, že to jsou závody pro každého. Bez ohledu na výsledek je obrovským zážitkem skyrunningové závody jen absolvovat a poznat ta nádherná místa.
Jaký pro tebe mají rozdíl SkyRace oproti tradičním vrchům?
V náročnosti a terénu. Sklon kopce ve vrších není tak veliký, všechny závody jsou běhavé, ani převýšení není extrémní. Závody trvají do hodiny a půl. Sky race na tomhle čase začíná.
V dalším pokračování si budeme povídat o taktice a technice při dlouhých horských závodech, ale i ošidnosti africké přípravy.
