Omluvenka se přijímá. Namísto, aby přebíral na větrné Ladronce pohár pro vítěze Pražského běžeckého poháru, přivedl na svět synka Olivera. To byla mnohem důležitější oslava. Přesto si 27letý Filip Peřinka, byť už se pyšní i světovými tituly v karate, nové běžecké trofeje váží.

Jaký jsi běžec?

Nejsem žádný vrcholový běžec, ani profesionál. Jen výkonnostní běžec. Týdně zvládnu na objemech padesát kilometrů, s intervaly ještě míň, okolo třiceti.

Z toho desítka za 36:53 není špatná. Tak se daří díky všeobecné přípravě, jsi víc triatlonista?

Chtěl bych. Triatlon dělám plus mínus dva roky. Běhám tři čtyři. Předtím jsem dělal sportovní karate patnáct let, tam jsem nasbíral všeobecné schopnosti a dovednosti.

V juniorech jsi dosáhl na titul mistra Evropy i světa v kata i kumite (sestavy i reálný boj se soupeřem, pozn. red.). Proč ta náhlá změna, zdraví nebo filozofie?

Už jsem toho měl dost, na vysoké škole v Praze jsem chtěl zkusit něco jiného a posunul jsem se do vytrvalostních sportů. Vždycky jsem rád běhal, jezdil na kole i plaval a teď jsem to spojil dohromady. Byla to otázka času. Podle triatlonu si pak rovnám běžecký kalendář.

Které závody tě baví?

S triatlonem jich stihnu okolo třiceti do roka. Dva tři vrcholy, ostatní doplňkově. Některé mám oblíbené, jako otvírák sezony v Kbelích, pak třeba akademický šampionát ve Hvězdě zase na závěr…

…a pražský pohár.

Jasně. Objevil jsem ho na Skalce a od té doby jsem si hlídal kalendář i soupeře (celkově druhý Lukáš Jíra absolvoval také osm závodů, ale ani v jednom Filiupa neporazil, pozn. red.). Jeden víkend byly dva závody (Žaludská osma a běh do Bohnic, pozn. red.) a taky se to dalo. Žaludská osma se mi moc líbila, to byl jeden z nejkrásnějších běhů, co jsem vůbec šel, super. Hrozně těžký, ale běhavý, bylo bahno, nádherný kros. Taky Senohraby jsem si vychutnal, parádní kros. Masové závody v tlačenici si tolik neužiju.

Živíš se jako osobní trenér ve fitcentru v Palladiu, to jde dobře s vlastní přípravou?

Závisí na klientech, kdo si tě zaplatí, většinou si vybírají osobně. Mám okolo dvaceti hodin týdně s patnácti lidmi. Je to výborné časově, jsem flexibilní. Naplánuju si do přestávek vlastní trénink a všechno zvládám. I když tři disciplíny s prací a rodinou skloubit dá někdy zabrat.

Žena Eva taky běhá?

Ne, ne, to je můj protiklad. Dělá silový trojboj, dokonce držela české rekordy. Na mrtvý tah zvedne víc než já, v benči dá šedesát dva a půl. Přemluvil jsem ji loni na Night Run, doběhla s vypětím všech sil, ale vytrvalost je trénovatelná. Určitě to časem zvládne.

Trénuješ se sám?

Ano. Píšu si deník, kilometry, tempo a pocity. Jedu podle loňska, lehce přidávám kilometráž i rychlosti. Včetně triatlonové kombinace i silové přípravy si to sestavuju sám. Mám načteno, snažím se jet podle svého.

Vystudoval jsi FTVS, co považuješ za důležité?

Řídím se hodně pocity, sporttester používám jen při závodech, moc mě ovlivňoval a rušil, vypustil jsem ho. Někdy mám v plánu dvě pětky po sedmnácti třiceti, osmnácti, ale po prvním kiláku zjistím, že to nejde, tak doběhnu lehce. Jeden čas jsem držel plán za každou cenu a odnesl jsem to… Mám měsíční kostru a k tomu si vždycky v neděli postavím týden dopředu konkrétně. Třeba teď v únoru nemám závod, takže jdu hodně do objemu, hlavně běhám.

Většinou sám?

Ano, a devadesát pět procent odběhám na páse. Večer už na mě padá únava, nedokopu se, abych šel ven. Radši si to odběhnu na páse v pauzách mezi prací. Bál jsem se, co to se mnou pak venku udělá. Ale nebyl problém, soustředím se na dýchání, v zrcadle si sleduju techniku. Můžu si volit tempa a sklony, nastavím si úseky a tempa.

Opravdu ti nechybí závan čerstvého vzduchu ve tváři?

Od března budu chodit na dráhu. Jsem mladej, chci jít ještě do rychlosti. Intervaly dají tělu neuvěřitelný impuls, posunou tě hrozně moc. Progres je viditelný velmi rychle.

Co máš v plánu letos?

Určitě chci obhájit Pražský běžecký pohár a zkombinovat to s triatlonem. Chci vylepšit osobák na desítku k pětatřiceti, taky na pětku. Chci dát halfironmana pod pěti hodin, sprint triatlon pod hodinu pět.

Tak držím palce!