Požádali jsme naši někdejší nejlepší vytrvalkyni Alenu Peterkovou, aby se vyjádřila k nominačním kritériím, které vyhlásil Český atletický svaz pro letošní Mistrovství světa v Moskvě a zároveň aby nám řekla, jaké případné šance uspět má Petra Pastorová, kterou trénuje:
„Kdo chce v srpnu na Mistrovství světa v Moskvě na dlouhých tratích uspět, nemůže se zabývat našimi ani IAAF limity, musí trénovat na daleko lepší časy.
Limity jsou motivační spíše pro začínající lepšící se vytrvalce, pro které je limit prvním krůčkem, motivem, dostat se na šampionát. Nebo pro běžce, pro které to může být vrchol jejich kariéry. Ne každý se může stát mistrem světa.
Myslím, že u nás by pro naše maratonce neměly být o hodně tvrdší limity než které navrhuje IAAF. Pak by se možná zvyšoval počet běžců, zájemců o kvalitnější výkony.
Míchají se ve mně dva názory. Mírnější limity by byly pro běžce více motivační. Ostřejší zase dávají větší šanci, že pojede ten, kdo bude bojovat o kvalitní umístění.
Ale není to úplně fér názor, protože i ten, kdo by se nemusel honit za zbytečně náročným limitem, může mít profesionální přístup a dokázat hodně. Mírnější limit nemusí znamenat, že je běžec maratonec odepsaný, může znamenat i to, že tvrdě maká, nehledá žádnou lehčí cestičku, zbytečně neztrácí síly na zdolávání příliš kvalitního limitu a čas, který nemusí dát do delší regenerace, využije pro další dřinu a vyšší výkonnost.
Přitvrzování limitů ve srovnání s minulými léty však má logiku. Svět se zrychluje. Je ale otázkou, jestli při našem dnešním běžeckém stavu není přitvrzování limitů špatným krokem.
Na prosincovém setkání, u příležitosti založení Zlatého klubu českých vytrvalců, mi jeden člen, který věděl, že jsem měla v roce 2000 splněný limit IAAF na OH v Sydney jak na 10 000 m, tak na maraton, řekl, že rozumnější pro mě tehdy byla varianta zvolit si start na desítce a ne v maratonu. Já jsem si přála být na startu olympijské desítky, Mirek, můj trenér a manžel, mě zase raději chtěl vidět na maratonu.
Jako důvod ten kolega uvedl, že v maratonu není tak stabilní výkonnost. Asi je to názor mnoha lidí, ale podle mě v maratonu může být stejně stabilní výkonnost jako na desítce, pouze počasí a profil přidávají minuty. Profil všem, počasí těm, kteří nemají možnost v podmínkách, které se předpokládají, natrénovat. To ale není o nestabilní výkonnosti.
Protože sprinter běží 100 m v protivětru přibližně o dvě desetiny pomaleji, vytrvalec při špatném počasí o minutu hůř a maratonec až o 7 minut. A přitom mají všichni stabilní výkonnost. Jen čím delší trať, tím větší je ztráta, která narůstá podmínkami (počasím). Ale vzniká neobjektivně hodnocený výkon běžce…“
Petra Pastorová a Moskva
„MS v Moskvě není jediný vrchol roku, ale zamýšlíme se nad tím. Uvidíme. Byly by to odvážné plány. Vždyť by se musela zlepšit o více jak šest minut. A to je obrovská dřina.
Pro Petru by to znamenalo plnit pečlivě tvrdý trénink a starat se o čtyři „chlapy v chalupě“.
Pro mne vypracovat správný trénink, neustále zohledňovat, že má početnou rodinu, tzn. reagovat na změny, ale neulevovat. Vím, že podstupovat těžké tréninky je ochotna, chce něco dokázat. Naštěstí nehledá výmluvy, není takový typ. To by pak nevedlo nikam.
Mezi svými chlapy nemá vše, nač si vzpomene, své místo si myslím musí vybojovávat každý den. Nepřestává trénovat, když ji něco zabolí a k mé radosti si nevybírá jen závody, kde má šanci na vítězství. A nebojí se proher. To je člověk na trénování. Pokud dokáže jet takto naplno dlouhodoběji, může něco dokázat.
Každý, pokud chce něčeho velkého dosáhnout, musí tomu podřídit hodně. A při tom všem je třeba pohoda. Psychická pohoda. A protože Petra ještě možná ani netuší, co je maratonská příprava, na Moskvu se díváme s úctou. I když její jméno – za svobodna Moskvová, vyzývá… (úsměv)“
Nominační kritéria – 14. MISTROVSTVÍ SVĚTA – 10.-18.8.2013 – Moskva (Rusko)
Autorkou příspěvku je Alena Peterková, několikanásobná mistryně ČR na tratích od 5 000 m až po maraton. Je také držitelkou rekordů ČR na 10.000m, v půlmaratonu a maratonu.
