Fyzicky aktivní děti jsou zdravější a mohou mít i lepší známky ve škole. K tomuto – možná ne až tak překvapivému – závěru dospěli švédští vědci v nedávno publikované studii, z níž vyplývá, že zdvojnásobení počtu hodin tělesné výchovy ve školách má kladný vliv na dětské studijní úspěchy. Školy i rodiče jsou často nabádáni k tomu, aby se snažili zvýšit fyzickou aktivitu dětí – a čím dál větší množství vědeckých prací poukazuje na to, že spojitost mezi tělesnou výchovou a školními úspěchy může být oním pověstným cukrem, který děti potřebují, a na bič ani musí dojít.
Naopak nedostatečná fyzická aktivita je celosvětově čtvrtou nejčastější příčinou smrti a je proto nezbytně nutné s tím něco udělat. Podle stávajících doporučení by děti a mladí lidé měli denně strávit fyzickou aktivitou, při níž se zvýší tepová frekvence, alespoň šedesát minut.
Generace neaktivních dětí
Spousta dětí po celém světě to však nesplňuje. Výzkum, který v roce 2012 provedla Světová zdravotnická organizace, přišel s tím, že pouze 23 % jedenáctiletých dětí vykonává doporučené množství fyzické aktivity (toto číslo se pochopitelně zemi od země liší). Mezi zeměmi, které si vedly nejhůře, patří Itálie, kde se denně nějaké fyzické aktivitě věnovalo pouze 10 % chlapců a 7 % dívek, a naopak v Irsku každý den alespoň hodinu sportovalo 43 % hochů a 31 % děvčat.
Pozitivní účinek takové fyzické aktivity na naše zdraví je jasně prokázaný a je proto překvapivé, jak málo mladých lidí se tímto doporučením řídí. Kromě kladných dopadů na zdraví vědci také zjistili, že fyzická aktivita může u mladých lidí ovlivnit psychologické faktory, jako jsou sklony k depresím a sebepodceňování.
Výzkum dospěl také k závěru, že fyzická aktivita blahodárně ovlivňuje i studijní výsledky. Nejnovější švédská studie publikovaná v Journal of School Health dospěla k závěru, že větší množství fyzické aktivity u žáků vedlo k lepším studijním výsledkům.
Zlepšení známek
Studie, kterou provedla Lina Källová, Michael Nilsson a Thomas Lindén, zahrnovala všechny žáky základní školy, kteří se účastní pohybových kroužků organizovaných místními sportovišti. Do školního rozvrhu jim ke dvěma hodinách tělesné výchovy, jež běžně mívají, přidali další dvě hodiny aktivity trvající 30 až 45 minut.
Vědci zkoumali informace o počtu žáků, kteří ve čtyřletém intervalu před zavedením cvičebního programu dosáhli studijních cílů ve švédštině, matematice a angličtině, a poté další porci dat nasbíranou během pěti let po zavedení cvičebního programu. Studijní výsledky poté porovnali s výkony v dalších třech školách ve stejné oblasti vykazující shodné společensko-ekonomické parametry co do vzdělání, příjmu, nezaměstnanosti a množství cizinců.
Výsledky naznačují, že žáci ve škole, která se cvičebního programu účastnila, dosáhli na národní studijní cíle ve všech třech předmětech dvakrát častěji než žáci ve školách, kde se fyzická aktivita nezvýšila. Zdvojnásobení tělesné aktivity v rámci vyučování zvýšilo počet dětí, které dosáhly stanovených studijních cílů.
Z tohoto závěr vyplývá nutnost zvýšit fyzickou aktivitu dětí – a navíc podporuje závěry, k nimž dospěly dřívější studie. I tento výzkum má však svá omezení. V prvé řadě nikdo nezkoumal, jak moc děti sportují mimo školu, ať už před zahájením programu nebo během něj. To je samozřejmě problém, neboť množství fyzické aktivity mohlo být před zahájením programu například extrémně malé, nebo se mohlo na ostatních porovnávaných školách výrazně snížit. V potaz nebyl brán ani poměr dívek a chlapců na jednotlivých školách.
Švédská studie nicméně dokazuje, že více hodin tělocviku rozhodně neuškodí studijním výsledkům, což potvrzují i mnohé další výzkumy.
Zachovejte tělocvik v rozvrhu
Školy se potýkají se sílícím tlakem na informace, které musejí žáci obsáhnout. V praxi to bohužel znamená, že by se na úkor ostatních předmětů měl snížit počet odučených hodin tělesné výchovy. Potvrzené pozitivní dopady tělocviku na studijní výsledky může proto zásadním způsobem ovlivnit argumenty v probíhající debatě.
Je nutné provést další studie, které plně osvětlí, jakým způsobem tělesná aktivita pozitivně působí na proces učení, narůstající množství důkazů však čím dál víc tento vzájemně prospěšný vztah potvrzuje. Třeba právě to přivede mladé lidi k častějšímu a pravidelnějšímu sportování.
