Vcelku přijatelné počasí na toto období nás přesvědčilo vyrazit tentokrát na závod blízko našeho domova. Už jsme to dlouho slibovali pořadatelům, kteří nás pravidelně každý rok zvali, tak jsme se letos rozhodli jejich pozvání přijmout a vyrazili jsme do nedalekých Otaslavic na Mikulášský běh pod Obrovu nohu. Bohužel do rána sníh na trati zmrzl a místy poměrně nerovný podklad na jinak překrásné trase závodu působil některým běžcům potíže, ale nikomu se nic naštěstí nestalo.

Milan Adamec odtáhl závod a rychlejší byl i ve finiši

Brzy po startu se od ostatních běžců oddělila dvojice Milan Adamec /Orel Vyškov – 23:50/ a Lukáš Koudelka /AK Drnovice – 23:56/. Milan celý závod odtáhl, Lukáš se za ním zuby nehty držel, ale ani ve finiši pak Milanovi nestačil. Ten si vítězství s přehledem pohlídal. Třetí pak doběhl s velkou ztrátou Roman Večeřa z Čehovic /26:53/.

Marie Hynštová si jen zaklusala

Mezi ženami se velká konkurence nesešla. To dokumentuje také to, že absolutně nejstarší dáma ve startovním poli Marie Hynštová /AK Drnovice – 33:24/ se vůbec nemusela snažit a v pohodě si doklusala pro první místo. Druhá za ní skončila Dana Skřivánková /Orel Vyškov – 34:26/ a třetí doběhla Markéta Špačková z nedalekého Dobrochova /36:03/.

V Otaslavicích se buduje již 19 let zajímavá tradice

Poněkud do neznáma, co se tedy týče závodu a vlastně i celé sportovní akce jsme se rozjeli v sobotu a musím s radostí přiznat, že jsme rozhodně chybu neudělali. Mám nesmírně rád tyhle malé rodinné podniky s neopakovatelnou atmosférou umocněnou hezkou tratí v terénu a hlavně upřímnou pohostinností pořadatelů ze Sokola Otaslavice. Žádné přehnané neosobní monstr akce za obrovské startovné se těmto závodům nemůžou vyrovnat. Co vyrovnat. Ony jim nesahají ani po malíček u nohy.

Je dobře, že nás pořadatele těchto regionálních závodů ještě tihle vlkodlaci, co jdou jen po penězích, neodradili a že pořád žijeme dál.

Stejně tak jako organizátoři v Otaslavicích, kteří připravili pro dospělé trať 6 km dlouhou, také se zde mohly proběhnout děti a zažít tam mohli naprosto všichni překrásné sportovní dopoledne.

Závod se líbil

To byl jednoznačný pohled všech startujících. A také jsem to zaslechl v cíli téměř ze všech úst, které byly schopné po tom závodním vypětí vůbec promluvit. Hezká trať, škoda toho sněhu a místy zmrzlého terénu, ale jinak je tam v této vsi a jejím okolí opravdu až překvapivě hezky. Jakoby se tam zastavil čas.

„Musel jsem to odtáhnout,“ smál se spokojeně Milan Adamec v cíli. „Nemohl jsem si přivézt Lukáše do finiše odpočinutého, to by se mi mohlo vymstít, tak jsem do toho od začátku šlapal naplno.“

„Byl jsem rád, že jsem vůbec Milanovi stačil,“ přiznal se mi Lukáš Koudelka. „V kopcích jsem i trochu dusil, tak pak už na finiš nebylo.“

„Dávala jsem si velký pozor na ten hrbolatý terén,“ řekla mi po závodě Marie Hynštová. „Nechtěla jsem si něco udělat, tak to byl dnes ode mě spíš takový tréninkový klus než závodní tempo.“

„Mám za sebou v poslední době trojkombinaci půlmaratón – maratón – půlmaratón, tak teď už spíš odpočívám a začnu se připravovat na běžky,“ hodnotila svůj závěr sezóny Dana Skřivánková. „Do Otaslavic jsem vyrazila s kamarády spíš na výlet a pobavit se.

Co víc k tomu dodat. Mluvila nám všem z duše. O tu zábavu na této malé akci šlo především. Tak přidám jenom velké poděkování pořadatelům za skvělé sportovní dopoledne a slibuji jim, že se u nich příští rok opět objevíme.