Devětatřicetiletý projektový manažer Pavel Cimbálník je atlet ze Zašové, který v loňském roce dosáhl na spoustu skvělých výsledků. Reprezentant klubu Sportguides Rožnov pod Radhoštěm se zviditelnil v Lašské běžecké lize, když celý tento seriál vyhrál. První příčky vybojoval i v dalších závodech. Dařilo se mu také na Mistrovství republiky ve Skyrunningu. Díky tomu byl nominovaný na Mistrovství Evropy ve Skyrunningu v Černé Hoře. Cimbálník se přitom vytrvalostnímu běhu věnuje teprve tři roky.

Kdy jste se sportem začínal?

Po maturitě jsem jel se spolužákem na kole do Chorvatska a zpět. Díky tomu jsem si později vyzkoušel první cyklistický závod. Začalo mě to bavit a tak jsem začal s pořádnými cyklistickými tréninky.

Jak se vaše sportovní kariéra vyvíjela?

Zhruba od 20 do 27 let jsem se věnoval silniční cyklistice. Když mi bylo 27 let, už jsem ale měl kola plné zuby, byl jsem vyhořelý a se sportem jsem skončil. Po několika letech jsem ovšem přibral na váze a začal znovu jezdit na kole, ale jenom pro zábavu. Vytrvalostnímu běhu se věnuji necelé tři roky. Trochu lituji, že jsem s během nezačal dříve.

S jakou představou jste šel do loňské běžecké sezony?

V roce 2023 jsem se chtěl zaměřit na ultramaratony. Ale na jaře po prvních závodech na krátkých tratích, v nichž jsem v některých zaběhl i traťové rekordy, mi spousta lidí začalo účast v ultramaratonech rozmlouvat. Proto jsem v tomto období váhal, na jak dlouhé závody se mám zaměřovat. Tak jsem se v trénincích zaměřoval na ultramaratony i závody na krátkých tratích.

Kolika závodů jste se v loňském roce zúčastnil?

Zhruba 30 závodů, z toho jsem 23 vyhrál.

Které se vám nejvíc povedly?

Tím nejpovedenějším byl Lysohorský Ultra Trail, který byl Mistrovstvím republiky ve SkyRace. V něm jsem v okolí Lysé hory, na trati dlouhé 67 kilometrů s převýšením 4100 metrů, skončil na bronzové příčce. Do něho jsem byl přihlášený půl roku dopředu, ale několik dnů před startem jsem chtěl prodat registraci, protože jsem se věnoval kratším závodům. Nakonec jsem do Lysohorského Ultra Trailu šel z plného tréninku a s představou, že z něho v polovině odstoupím. V něm se mi ale dařilo a v Beskydech jsem doběhl až do cíle. Rád vzpomínám i zisk prvním příček v mé kategorii v půlmaratonu v Novém Jičíně, v Českém poháru v běhu do vrchu v Běhu na Lysou horu a na prvenství v Mistrovství České republiky v běhu do vrchu v mužské kategorii nad 35 let v Běhu na Hostýn. Radost však mám ze všech dalších povedených výsledků, zejména v Lašské běžecké lize.

To však nebylo všechno. Určitě vás potěšil také výsledek na Mistrovství Evropy ve Skyrunningu v Černé Hoře?

Zhruba za 14 dnů po Lysohorském Ultra Trailu jsem byl nominovaný na závod v Černé Hoře. Nominace mě překvapila, zároveň jsem byl nadšený z životní příležitosti. Ovšem týden před odjezdem do Černé Hory jsem zjistil, že mám boreliózu. Začal jsem brát antibiotika, protože jsem nechtěl nic podcenit. Samozřejmě jsem měl obavy, aby se nemoc neprojevila na mém výkonu. V Černé Hoře jsem pak v prvním závodě do vrchu Sky vertikál, dlouhém 3,5 kilometrů s převýšením téměř 1000 metrů, obsadil 12. místo. Ve druhém 30kilometrovém s převýšením 2000 metrů Sky race, jsem do 15. kilometru běžel v elitní desítce. Potom jsem začal mít zdravotní problémy a propadl jsem se na 15. příčku. V Černé Hoře jsme však jako tým Česka skončili na bronzové příčce. Nejvíc bodů ho hodnocení týmů přidal Tomáš Maceček – pozdější vítěz Beskydské sedmičky.

Které závody se vám nepovedly?

Závody v Lysacupu, které se běhají v zimě a já v tomto období nemám formu a bývám po sezoně unavený. Nedařilo se mi ani v srpnové Hostýnské osmě. V ní jsem měl formu, běželo se mi dobře, ale kvůli křečím jsem ji nedokončil.

Kolik jste v loňském roce naběhal kilometrů?

Zhruba 4500 tréninkových. Spoustu další kilometrů jsem naběhal v závodech. Ale nevím úplně přesně kolik.

Kde máte oblíbená místa pro trénink?

Jsem dobrodružný tip, rád poznávám nové oblasti, vyhledávám hory. Oblíbená místa mám v Hostýnských vrších, kde jsem od malička trávil hodně času v Chomýži u prarodičů nebo v rodném Zářičí, kde ale jsou jen roviny. Ale nejčastěji běhám v kopcích v okolí Zašové, kde bydlím. Tréninky si zpestřuji cyklistikou, občas na běžkách a na skialpech.

Které jsou vaše nejoblíbenější závody?

Jsou to závody do vrchu a ultramaratony. V ultramaratonech se mi ale bohužel zatím nedaří, jako v závodech na kratších tratích. Zavzpomínejte na další povedené výsledky v kariéře, hlavně v cyklistice? Dařilo se mi na amatérském Mistrovství republiky v silničním závodu do vrchu a v závodech v silničním Moravském poháru, nebo v silniční lize MXM.

V kolika zemích jste si zazávodil?

Díky cyklistice jsem závodil v Polsku, Maďarsku a na Slovensku. V běhu jsem závodil na Mistrovství Evropy ve skyrunningu v Černé Hoře.

Kdo vás kolem sportu nejvíc podporuje?

Manželka Věra, dcery Nikolka a Sabinka a pes trpasličí pinč Piškot. Ten se mnou běhá tréninky do 25 kilometrů.

Kde berete recept na takovou kvalitní výkonnost?

V běžeckých závodech chci být dobrý, tak se všechno kolem běhu snažím dělat naplno.

S kterými zajímavými soupeři a sportovci jste se během sportovní kariéry potkal?

Dříve, když jsem se pohyboval kolem cyklistiky tak s profesionály Romanem Kreuziegerem, Zdeňkem Štybarem a Petrem Saganem. V běžeckých závodech na mistrovství republiky s celou českou špičkou.

Prozraďte o sobě ještě něco dalšího?

Rád cestuji, věnuji se turistice, rybolovu a vařím pivo. Také se snažím co nejvíc času trávit s rodinou. Pochutnám si na pečeném vepřovém kolenu, pečeném vepřovém žebru a pečené kachně. Z pití mám nejraději pivo, ale nepohrdnu ani vínem.

Kdy začnete s pořádnou přípravou na letošní sezonu?

Už jsem začal, protože trénuji průběžně celý rok. Do letošního února jsem trénoval podle sebe, podle pocitu a času. V zimním období jsem se zaměřoval na vytrvalostní tréninky. Ale v průběhu března bych měl začít spolupracovat s Karlem Davidem. První závody bych chtěl absolvovat tento měsíc v březnu.

Jaké máte sportovní cíle v roce 2024?

Podobné, jako v loňském roce uspět na Mistrovství republiky ve Skyrunningu a tím si zajistit nominaci na zářijové Mistrovství světa v Sorii ve Španělsku. Bude to však velmi těžké, konkurence je velká a už nejsem nejmladší. Těším se ale na všechny závody a také na to, co přinese nová sezona. Určitě budu mít spoustu výzev, ale to se v průběhu letošního roku teprve ukáže.

Co ještě plánujete v roce 2024?

Nechávám to hodně otevřené. Uvidím, jak se mi bude dařit. Doufám, že alespoň podobně, jako v loňském roce.

Byl jste někde na zimní dovolené?

S rodinou jsme si v únoru o jarních prázdninách zaletěli do Bahrajnu.

Předpokládám, že jste v Bahrajnu příliš neodpočíval?

Snažil jsem se tam udržovat v kondici. Naběhal jsem tam zhruba 120 kilometrů. Všechno šlo podle plánu až na jeden den, kdy jsem musel hledat ztracenou manželku, která si šla také zaběhat a zabloudila. Ten den už jsem neměl chuť ani sílu zahájit svůj plánovaný trénink.