Loni jsem se s Ondrou Prokopem zúčastnil svého prvního stomílového trailu v italských Dolomitech. I přes nějaké problémy, které jsem především před závodem měl, to byl pro mě úžasný zážitek a rád bych v této pozvánce, představení, či jak to nazvat, dal případným dalším zájemcům pro letošní účast pár snad užitečných informací a motivoval je k účasti.

Povídání o loňském ročníku jsem napsal již krátce po závodě a je dostupné na webu, takže pokusím se neopakovat, ale pojmout tuto informaci jinak.

Závod se běží začátkem října v roce 2012. Start je odpoledne v 18:00 v pátek 12.10.2012.

Přihlásit se lze do 30.9.2012 na stránkách závodu www.magredimountaintrail.com Je třeba počítat s tím, že jako na většině jiných italských závodů musí mít závodník potvrzené prohlášení o zdravotním stavu od svého lékaře. Absolvováním závodu získáte 4 kvalifikační body pro UTMB.

NÁKLADY:

• Startovné 95 Euro • Cesta cca 680 km z Prahy • Ubytování v areálu Gelindo dei Magredi (start i cíl) pro 3 na tři noci loni 378 Euro, letos 384 Euro pro 4 osoby na tři noci (koupelna na pokoji, snídaně v ceně). Je dobré rezervovat s předstihem. • Letos pořadatel nabízí i ubytování ve vytápěné hale s plochou 800 m2 na lehátkách. Rezervace je možná po podání přihlášky.

POVINNÁ VÝBAVA:

• fólie pro udržení tepla • waterproof větrovka • rezervní jídlo a pití (1.5 litru) • dvě čelovky s náhradními bateriemi • píšťalka • telefon • hrnek • elastické obinadlo

Je kontrolována před startem a může být zkontrolována i v průběhu závodu.

START A TRAŤ

Start i cíl v agroturistickém resortu Gelindo dei Magredi (s možností komfortního a ne drahého ubytování) v městečku Vivaro v oblasti Friuli. Po startu a proběhnutí krajem městečka se běží zhruba na 10.km velmi širokým vyschlým kamenitým řečištěm (šířka místy až stovky metrů). Zde je po soumraku velmi špatná orientace a místy je i povrch dost obtížný pro běh (kamení, velké oblázky). Totéž jiným takovým řečištěm i v závěru.

Následně se již zhruba za 15 km dostáváme do kopců a vzhledem k tomu, že i nejvyšší partie jsou pod 1500 m, velká část vede po kamenitých lesních cestách včetně kořenů a v noci tak není velkou výhodou ani úplněk. V podstatě až do cca 130 km se běží stále nahoru-dolů.

Odpočteme li od celkové oficiální délky 162 km úvodní a závěrečné rovinatější úseky (15+32 km) zbývá nám 115 km v opravdových kopcích, ve kterých musíme nastoupat a naklesat asi 7000 m (oficiální údaj pro rok 2012). Takže průměrné stoupání a klesání vychází přes 12%. To je fakt docela dost. Je třeba se připravit na opravdu velmi náročný terén, který především v noci velmi zpomaluje tempo. Jakékoli mé předběžné odhady nebyly k ničemu. Vše jsem bral moc optimisticky.

Na druhou stranu je však třeba zmínit fakt, že pro nás, kdo se nepohybujeme běžně ve větších nadmořských výškách, je tento závod snazší než ty, kde se běžec pohybuje často nad 2000m. Odpadá problém s nedostatkem kyslíku.

Vzhledem k tomu, že na trati jen ti nejrychlejší stráví pouze jednu noc a většina pak noci dvě nebo minimálně necelé dvě, je potřeba kalkulovat s výrazným rozdílem teploty ve dne a v noci. Přes den na sluníčku a v kopcích vedro, že z vás jen lije, v noci bylo –3°C, jinovatka, namrzlé kameny. Tomu je třeba přizpůsobit oblečení, aby se daly vrstvy odebírat nebo přidávat.

ORIENTACE

I přes velkou snahu pořadatelů byla orientace především v noci dost obtížná a místy jsem nevěděl jak dál. Vyplatí se, pokud to je jen trochu možné se dát dohromady alespoň s jedním nebo dvěma běžci. Musíte li totiž dávat pozor na nohy, kam v obtížném terénu šlapete, nezbývá tolik času hlídat a hledat další značky.

Ve dvou, třech to jde lépe. Standardně je trať značena červenobílými fábory, na některých místech byly fluorescentní šipky, které byly skvělé hlavně v noci, kdy po osvícení čelovkou přímo křičely TUDY.

Organizátor vydává na stránkách závodu před startem tzv. Road Book s popisem trati a GPS souřadnicemi, které jsou ke stažení i v souborech importovatelných do navigací. Tuto nevlastním, takže nemohu posoudit přesnost a užitečnost.

V povinné výbavě jsou dvě čelovky. Toto opravdu nepodcenit a pořídit velmi kvalitní, lehkou svítilnu s velkou svítivostí.

Lehká a pohodlná musí být, protože ji budete mít hodiny a hodiny na hlavě. Bude li vám nepříjemná, bude to opruz. Velkou svítivost musí mít, protože budete na obtížných cestách a úsecích muset dobře vidět, není to legrace. Druhý důvod je v tom, že pokud ztratíte značku, jen se svítilnou s velkým dosvitem máte šanci bez velkých zdržení nalézt další cestu.

Já měl jako hlavní svítilnu LED Lenser H7 s max 170 lm. Baterie jsem měnil dvakrát. Výborná. Druhou záložní jsem měl Petzl Tikka cca 45 lm nesrovnatelně hor­ší.

OBČERSTVENÍ

Velké občerstvovačky (Base Point, Base Vita) byly na zhruba 48. km, 112. km a 127. km. Na nich je k dispozici teplé jídlo, teplé pití, lehátka, jsou v teple horských chat nebo jiných zařízení. Vyplatí se zde opravdu něco sníst, vypít a doplnit. Já se zde nikdy dlouho nezdržoval, nechtěl jsem moc ztuhnout. Na tato místa si můžete nechat v igelitce od startu zaslat cokoli (suché oblečení, boty, jídlo,…). Zase zpět do cíle vám vezmou, co zde v té samé igelitce necháte.

Jinak je občerstvení po trati velmi dobře zajištěno. I přesto, že jsem musel opravdu hodně a pravidelně pít (problém s močovým kamenem), nikdy se mi nestalo, že bych s třemi půllitrovkami nevystačil. Rovněž i další věci jsou k dispozici – ořechy, sušené ovoce, čerstvé ovoce, sušenky, čokoláda, chléb, sýr (krájený parmazán – výborný), někde i maso nebo salámy.

Organizátor toto zajistil opravdu skvěle a dobrovolníci byli úžasní. Kluci uprostřed lesa s barelem vody, sušenkami, rozinkami nebo starší manželé u přehrady uprostřed hor s autem, postavený stan, pití, čokoláda, parmazán. To jsou věci, které vám dávají další sílu do závodu.

Nemá cenu sebou v pinglu tahat moc jídla. Opravdu jen to, co máte rádi, co víte, že jste schopni vyndat bez problémů z pinglu a rozbalit zmrzlýma rukama a sníst bez problému v jakékoli situaci. Jinak si další věci nechte poslat na velké občerstvovačky.

VÝBAVA NA ZÁVOD

Boty

Rozhodně odzkoušené, pevnější boty s krosovou podrážkou, nesmekavé. Terén není vhodný pro žádné minimalistické boty. Měl jsem o číslo větší boty než mám běžně běžecké na maratony a i přesto jsem měl po závodě problém s nehty. Těch kilometrů je hodně a je jich dost i v sebězích od těch mírnějších až po opravdu prudké.

I přesto, že jsem si na druhý Base Point na 112.km poslal náhradní boty, nevyužil jsem je. Je to ale možnost, jak případně vyřešit problém s botami a doběhnout.

Kalhoty

To je hodně subjektivní. Většina běžců měla dlouhé elasťáky, já preferuji 3/4. Měl jsem Salomon Slab 3/4 kalhoty, neměnil jsem je po celou dobu závodu. OK i v mraze v noci. Na trenky bych to neviděl.

Vršek

Měl jsem 2 trika s krátkým rukávem Odlo, první jsem vyměnil za suché na první občerstvovačce. Na tom do 1. občerstvení triko Harrier s termo zadní částí a windstop přední. Pak jsem vyměnil za bundu (celá z materiálu windstop). Po první občerstvovačce do rána a druhou noc jsem na to hodil velmi lehkou větrovku od Crazy Idea (80g).

Přesto letos asi vezmu sice o trochu těžší (něco přes 200g), ale zato 100% nepromokavou bundu Montane Spektr Smock. Pokud by delší dobu pršelo, byl by to jen s tou lehkou větrovkou bez velké odolnosti vodě docela problém. V noci na rukách Polartec rukavice, na hlavě jen lehkou kšiltovku.

Batoh

Musí být odzkoušen nejen při chůzi, ale hlavně při běhu (dlouhém pokud možno alespoň 50km) Pokud Vás bude někde tlačit, dřít, skákat apod. znechutí Vám to celý závod. Já mám GoLITE Rush 15l a je OK. Místo trika se loni se startovním číslem dával batoh INOV Race 15 litrů. Je lehký, pěkný, s výborným přístupem dovnitř, ale nemá kapsy na lahve s pitím. Pro mě nepoužitelný.

Hole

Při závodě je povoleno používat hole. Mám hole Fizan 160g s vyhazovacím grifem jako je u běžeckých holí na lyže. Vyndal jsem je z pinglu na cca 17.km a měl až do cíle. Fakt pomohou a uleví nohám nahoru i dolů, v exponovaných úsecích pak dodají sebedůvěru. Doporučuji.

Letos na MMT100M jsme již dohodnuti čtyři běžci a běžkyně z Česka. Pokud by se účast našich závodníků ještě zvýšila o některé z vás, bude to jen fajn. Kromě nejdelšího závodu na 100 mil jsou v programu i kratší závody na 60km resp. 25km, které případně může absolvovat doprovod, který by si netroufl na celou trať.

Už se opravdu těším na ten závod, setkání s prima pořadateli, kteří ten závod dělají s láskou a ne na komerční bázi. Těším se, jak snad na mně opět při doběhu bude ředitel závodu Max Bello zvonit malým kravským zvoncem, který zde dávají místo medaile.

Jakékoli dotazy zodpovím buď přímo zde ve fóru nebo samstraka@e-levne.com.

Video z r. 2010: