7 závod

Jubilejního 40.ročníku tohoto tradičního běžeckého závodu jsem se prostě musel zúčastnit protože jsem o něm slyšel ještě v dobách kdy jsem neběhal a když už jsem začal byla to jen otázka času kdy . Cítil jsem pro to zodpovědnost zaběhnout co nejlepší čas neváhal jsem s registrací na netu a těšil na své startovní číslo 160. Když jsem toho lednového rána v Mostě vykoukl z okna byla venku inverze sníh a zima , ale já to hodně chtěl udělat zabalil si věci do batohu a vyrazil na vlak.Na zastávce Chomutov město když jsem vystoupil a prošel pod viaduktem jsem se dal do řeči se starým pánem který šel také na závod říkal , že přijel z Prahy a že bude stejně zase poslední jako každý rok. To mě trochu pobavilo a zároveň trochu dojalo a byl jsem rád že tu nejsem jediným bláznem.Po chvíli bloudění jsme dorazili do školy Heyrovského kde byla prezentace , ale když jsem nahlásil jméno a číslo 160 tak nemohli originální číslo 160 najít nakonec mě s tím že ho asi někdo minule ukradl odkázali k druhému stolu kde mi ho vytiskli na kancelářský papír A4. Drtivá většina běžců měla číslo na originální zavazovací vestě já si ho musel připevnit spínacími špendlíky k bundě pak jsem se přemístil do prostoru startu. Závod se běžel z okraje Chomutova do chráněné krajiny Bezručova údolí po silnici která mírně stoupala do 5 km kde byla obrátka a zpět . Odhodlaně jsem vystartoval a snažil se držet tempo což se mi moc nedařilo když jsem konečně doběhl na obrátku byl mi oznámen čas 28:45 pak už jsem běžel z kopce míjel běžce za mnou a když jsem po chvíli předběhl jednu dorostenku říkal jsem si že už mě nikdo nepředběhne . To se ukázalo zhruba na 7 km naivním když se vedle mě objevila starší běžkyně v červeném která si se mnou začala povídat , ale já závodím problesklo mi hlavou zdvořile jsem prohodil pár slov a přidal abych se pokusil marně dohnat dvojici mužů .Asi na 9 km mě předběhla mladší žena v modrém rozhodl jsem se že to tak nenechám a ostrým tempem jsem vyrazil předběhl ji ale to tempo jsem vydržel asi sto metrů což mi vzalo dost sil tak mě po chvíli v pohodě znovu předběhla a taky mladší běžec v černém . Navíc asi 300 metrů před cílem se mi utrhlo číslo a já ho jen taktak zachytil když mě předběhla žena v pestrobarevném . Posledních sto metrů jsem raději a možná trochu zbytečně držel číslo před sebou a doběhl tak do cíle 9 sekund před ženou v červeném a 6 sekund za ženou v pestrobarevném . Oficiální čas jsem měl 55:19 tak jsem byl spokojen navíc mi aplikace naměřila o 140 metrů více co znamenalo můj nový osobák 54:19 ten starý 54:53 byl už opravdu hodně starý ( 23.3.2014 ) a nebyl v závodě. Jinak jsem byl v kategorii 66 z 69 celkově 207 z 251 což na takhle kvalitně obsazeném závodě nebylo tak špatné . Potom jsem ochutnal tradiční guláš a dal si pivko v zázemí jídelny školy kde byla dobrá atmosféra vyhlášení výsledků nejlepších závodníků a tombola v které jsem měl smůlu i když to bylo těsně vedle .Zajímavostí bylo ,že jsem jednu dobu seděl u stolu s vítězem a posledním závodníkem kterým byl ten pán z Prahy který se mnou přišel z nádraží Chomutov město kam jsem po ukončení akce od kráčel a jel domů. Závod mě nezklamal parta nadšených důchodců to zvládala bravůrně a jak jsem viděl neměli to snadné. Myslím že tento závod je pro běžce co běhají srdcem a možná pro to se stal tento závod mojí srdcovou záležitostí.*****