Již několikrát jsme na stránkách Bezvaběhu psali o závodech v sousedním Polsku. Pokaždé v pozitivním duchu. V sobotu 25. června se v Rybniku konal II. Rybnicki Półmaraton Księżycowy a mi nezbývá, než v pozitivním hodnocení pokračovat.
Přihlášených závodníků bylo přesně 500, taková ostatně byla i kapacita závodu. Nakonec se zúčastnilo něco kolem 400 osob, ale i to je na druhý ročník závodu velké množství. Proto jsem byla hodně zvědavá, jak pořadatelé zvládnou jeho organizaci.
Prezentace probíhala v objektu krytého bazénu v Rybniku. V blízkosti bazénu se nacházelo i parkoviště pro účastníky. Všechno pěkně odsýpalo, protože předávání čipů, startovních čísel a triček bylo rozděleno do čtyř řad podle abecedy
Šatny a sprchy byly na stejném místě, v dostatečném množství. Pořadatelé avizovali start závodu ve 22:00 hodin a závodní výstřel zazněl skutečně včas. Trasa závodu vedla osvětleným centrem města, převážně po asfaltu a převážně po rovině. Běželi jsme třikrát 7-mi kilometrový okruh. Na trati byl značený výrazně a nepřehlédnutelně každý kilometr.
I přes poměrně pozdní večerní dobu závod sledovali diváci. Mávali, volali bravo, tleskali, zkrátka vytvořili příjemnou kulisu. A to nejen pro borce na čele závodu, ale i pro nás amatéry. Časový limit pro doběhnutí závodu byl 3 hodiny a i když já to zvládla „pod dvě“, věřím, že diváci povzbuzovali i toho posledního účastníka.
Občerstvovací stanice byla jedna, těsně za 7-mým kilometrem. K pití jsme si mohli vybrat vodu nebo ionťák, k zahnání hladu byla připravená čokoláda, banány a rozinky. Vše podávali pořadatelé, takže jsme se nemuseli nervózně mačkat u stolů.
Mě osobně hodně pomohlo, že byl čas měřený prostřednictvím čipů. Na každém sedmém kilometru na světelné tabuli mohla zkontrolovat mezičasy a povzbudilo mě, že nezpomaluji.
Po doběhu každý závodník dostal krásnou medali. Sami vidíte na fotce, že na medaile si Poláci potrpí, ještě se mi nestalo, abych na krku měla nějaký „odfláknutý nedodělek“.
V budově bazénu se nacházela tělocvična, ve které se podávala pozávodní polévka a současně probíhalo vyhlašování výsledků a předávání cen. Vládla pohodová atmosféra. Ceny získalo nejen prvních šest mužů a prvních šest žen, ale také prvních deset běžců v každé kategorii. Muži i ženy měli kategorii 18–29 let, 30–39, 40–49, 50-ř9, 60–70. Speciální kategorií byli tři nejrychlejší žey a tři nejrychlejší muži z Rybniku.
Oficiální výsledky závodu a fotografie z jeho průběhu zatím ještě nejsou k dispozici. Budou však k nalezení na www.mosir.rybnik.pl. Strávila jsou v Polsku moc hezký sobotní večer a jsem rozhodnutá se takto dobře připraveného závodu zúčastnit i za rok. Zvu i vás!!! A pokud chcete vědět, co hezkého mě ještě na trati potkalo, klikněte bez obav na www.lenkaclenka.blogspot.com.
Autorkou příspěvku je JUDr. Lenka Wagnerová, členka Maraton klubu Seitl Ostrava, nadšená cestovatelka a milovnice bílého vína, odrůdy Veltlínské zelené. Své zážitky ze závodů prezentuje na svém blogu.
