Svůj pseudonym Dědek jsem si udělil už před jedenácti lety. Tenkrát k nám připlachtil čáp a přinesl v zobáku naši první fňučku – Elišku. Jak šel čas, ověnčil jsem se ještě dalšími čestnými a zaslouženými tituly jako: Vynálezce kokotin, Sokolík, Majitel čistého chovu (šesti bab), Spisovatel velkého významu a další.

Průměrně dvakrát do týdne přinutím svoji starou, omšelou a mechem obrostlou kostru vydat se na tu naši perlu Beskyd, provětrat si plíce a játra, ať tělo tolik nechátrá. Tady dostanu informaci o zahájení seriálu běhů do vrchu, Lysa cup.

Každý víkend jedna etapa, každý víkend z jiného místa, ale s cílem vždycky na vrcholu Lysé. Tak tohle významné sportovní šou si Dědku nesmíš nechat ujít!

Doma pak svojí squaw nahlásím svůj čistý záměr zúčastnit se alespoň několika etap tak významného dostihu. Reakce mojí šéfové byla nekompromisní. „Co to Dědku zase vymýšlíš za nové vynálezy? Léta zrání už máš dávno za sebou, měl bys už konečně držet nohy v suchu a teple… a vůbec, byl bys tam každému jen pro srandu!“

Přesně takovou reakci jsem očekával a tak jsem okamžitě reagoval: „Běhám pro zdraví a ne pro srandu, jak říkáš. To totiž není pohřeb tchýně, ale úplně vážná věc“. Řekl jsem pomalu, zřetelně a dodal: „A naval 280 kulí, chci si u Ťamana koupit nějaké lepší plátěnky, ať nedělám na těch závodech ostudu!“

Dialog skončil.

Druhý den ráno babka nervózně hulila na balkoně, na stole leželo 280 kaček a písemný vzkaz: „A koukej mi donést účet!!!“

Dnes mám za sebou už pět etap. Je pravda, že mezi mladými a výkonnými sportovci si já penzista připadám jako anorektik v posilovně, ale to mě nemůže vůbec vzrušit. Zrovna ta minulá měla poprvé start v Ostravici na Mazáku. Na startovní lajně se nás sešlo zase přes dvě stovky, počasí i terén sliboval zajímavý zážitek.

A taky že jo. Před startem do sebe kopnu Red bull, abych dostal křídla a vznášel se jak motýl Onanuel, ale křídla motýlí se jaksi nedostavují. Naopak. Už první prudký stoupák odděluje plevy od zrna a já jsem bohužel mezi těmi plevami. Krátí se mi dech, krátí se krok, nekrátí se však utrpení, které přináší nekončící kopec.

Říkám si: „Hernajs Dědku, kdyby tak na tebe teď přišla tíseň a ty sis musel odskočit do lesa odložit kabel, že by ses nezlobil? Měl bys aspoň před soupeři výmluvu!“

Toho džína, co mi tak špatně radil jsem okamžitě zahnal a zahnal jsem i toho, jak mi furt do ucha připomínal moudra mojí šéfky o tom, jak mám ty nohy držet v suchu a teple.

Konečně jsem na hangu! Funím jak hroch na útěku, pajšlové píšťaly se předhánějí, která více a lépe hvízdá. Chci přidat do kroku… a prd, ono to nejde… tak snad za chvilku. A tu mě předběhne ženská! Moje sebevědomí těžce utrpělo. Říkám si: „Dědku, té se drž, až se vzpamatuješ pěkně jí to nandáš.“

Zadek měla pěkný, ale co to!?! Zadek se neustále vzdaloval a vzdaloval a já jsem trpěl a trpěl. Rozblácené úseky, vystřídal terén, kde převládal rozbředlý sníh. To mi nevadilo, na sajrajt jsem zvyklý. Tady jsem i několik borců předběhl, v bordelu mi to vždycky docela šlo.

V závěru opět prudké stoupání. Tady to zase parádně klouzalo a občas jsem i zahrabal rypákem v zemi. Plátěnky od rákosníka za takové hříšné prachy, teda nic moc. Do nejprudšího kopce opět funím a hekám, jako špatný pornoherec, ale cíl už je na blízku. Hlavně ať už tě Dědku nikdo nepředběhne! Dneska jsem to dal pod hoďku, ale příště určitě budu lepší. Těšte se, já už se taky na vás těším!

Tímto ovšem pěkný víkend nekončí. Večer místo zírání do bedny si ještě udělám kafe, naleju si zodpovědný žejdlík ohnivé vody a nedočkavě usedám za svůj kompjůtr. Vyjedu a vytisknu si výsledky dnešní akce, vytáhnu barevné fixy.

Jména, body a umístění svých soupeřů opatřuji různými tajnými značkami. Ti nejnebezpečnější jsou označováni barvou červenou a černými vykřičníky, já je nebudu jmenovat, však oni moc dobře vědí, o které jde.

U některých jsou modré křížky, jiní zase podtrženi zelenou vlnovkou i fialové otazníky mají svůj význam, potom ještě použiji barvu žlu…

…tož ti penzisti to fakt nemají lehké.

A protože jsou svátky vánoční a rok 2012 za dveřmi, chci všem svým soupeřům popřát pevného zdraví, hodně štěstí, spokojenosti a fůru dobrých sportovních výsledků.

Zdraví vás Dědek Beskydský