Když se řekne běh a Plzeň, asi každému obyvateli tohoto města se hned vybaví pár míst kam si zajít za pěknými běžeckými zážitky. Těchto míst je mnoho a nechci jedno stavět nad druhé, ale jedním z nejnavštěvo­vanějších je Borský park. Ten se nachází na jižním okraji města Plzně a nabízí také sportovní vyžití jako je minigolf, tenis, atd.

Běháni s vězeňskou atmosférou

Ano Borský. Jako ta známá věznice na Borech. Při běhu se člověk může dostat do její blízkosti. Vychutnat si tak plnými doušky tu zvláštní atmosféru, která kolem ní panuje.

Park je většinou v obležení místními studenty, kteří zde jen tak lenoší, nebo provozují roztodivné druhy sportů. Mezi ně neodmyslitelně patří běh. Setkáme se tu s naprostými začátečníky, kteří se jdou spíše projít, načerpat energii po těžkém dnu nebo se snaží vylepšit své běžecké možnosti. Pak samozřejmě s pomyslnou střední třídou, která se nespokojí s rychlochůzí ale i s nejvyšší ligou běžců, kteří dokážou běhat do roztrhání těla.

Je neuvěřitelné, kolik lidí se zde věnuje právě běhu. Za krásných slunných dní se zde pohybují tu jednotlivci, tu dvojice, či dokonce celé skupiny nadšenců, kteří bez ohledu na věk, pohlaví, nebo zdatnost, brázdí park sem tam a často navazují nová přátelství. Je zajímavé někdy toto pozorovat i jako nestranný divák, pokud zde zrovna také neběhám :-)

Terén ideální, povrch perfektní

Park nabízí nepřeberné množství variací a skladeb tras. Nejedná se pouze o monotónní běh dokola, ale člověk si může trasu volit dle nálady pokaždé jinak a vždy objeví zajímavá místa. I variace terénu je různá. Není zde pouze monolit bez klesání a stoupání, ale v zadních partiích parku se dá objevit i několik pěkných kopečků pro trénink.

Povrch na všech cestách je zpevněn štěrkem a krásně se po něm běhá. V loňském roce proběhla obnova prakticky všech místních cest, což také velice pomohlo. Nepráší se tu, netvoří se louže po dešti ani bláto, prostě ideál. Samozřejmě i travnatých ploch všude kolem se dá směle využít a vzniká tak nepřeberná studnice nových tras. Tráva je neustále nakrátko střižena a bez známek odpadků, což se o některých jiných parcích bohužel říci nedá. Pro milovníky zvířeny je zde k mání mnoho veverek, které se čas od času objeví v těsné blízkosti běžce bez známek strachu.

Kdo chce běhat, cestu si najde

Pokud již park přestane svou rozlohou stačit, je možnost zaběhnout si do Českého údolí. Z centrálního parku je to zhruba 1 km. Zde se nalézá hřiště pro nejmenší, které zde můžete, při svých toulkách parkem, zanechat hrát si pod dozorem třeba babičky. Poté pokračovat v běhu kolem řeky až daleko za brány parku.

Tady se již ale budete muset obrnit trochou trpělivosti, neboť se zde pohybuje větší množství cyklistů, čemuž je uzpůsoben i povrch: asfalt. Další krásnou variantou je pokračovat z parku směrem k přehradě, která se nachází nedaleko. Opět se k ní dostaneme po nějakém jednom kilometru a to po žluté turistické značce. Tady se nám nabízí povrch spíše lesního typu, ale cesty jsou široké a nabízí velmi zajímavé variace pro pilování techniky.

Na Borech to prostě běhá

Pokud jste z Plzně, nebo se sem chystáte a budete mít chvilku čas, rozhodně Borský park navštivte. Pokud toužíte po setkání s běžci všech kategorií, od kterých byste se mohli něco přiučit, nebo naopak hledáte stejně zdatného jedince, se kterým byste chodili běhat, je toto místo pro vás jako stvořené. Můžete si být jisti, že za jakéhokoliv počasí a jakékoliv doby zde někoho potkáte. Ani potmě není v parku mrtvo. Hemží se to tu nadšenci s čelovkami, kteří brázdí tmou a kužely světlaje vytváří neopakovatelnou kulisu.


Autorkou článku je Karolína Zídková, usměvavá studentka z Plzně, kterou lze často potkat i v Českých Budějovicích. Vášní Karolíny je příroda a sport. Ráda si odpočine na chalupě při zahradničení a mezi její oblíbené citáty patří: „Nic není nemožné.“