V těchto týdnech dostal konečnou podobu první ročník dalšího běžeckého seriálu, určeného nejširší veřejnosti. Jedná se o šest závodů, situovaných do krajských měst v jarních, letních a podzimních měsících. Letošní premiéru uvidí Plzeň přesně za měsíc – v sobotu 19. května. Následovat bude Brno (17.6.), Liberec (14. 7.), Olomouc (11. 8.), Hradec Králové (22. 9.) a konečně České Budějovice (7. 10. 2012).

Za projektem stojí společnost Mather Activation, známá amatérským sportovcům z organizace jednoho ze dvou našich seriálů dálkových běhů na lyžích. Organizátoři chtějí využít současného zvýšeného zájmu o běh a nabídnout zájemcům každého věku a výkonnosti účast na akcích, které by neměly být pouhým klonem masových silničních běhů, pořádaných společností Prague International Marathon v Praze a dalších krajských městech. Cílovou skupinou nového seriálu by měli být především ti, kdo nepovažují běh za cíl, nýbrž za prostředek pohodově prožitého volného času.

Pokus o analýzu projektu RunTour ČP

Vedle nosné myšlenky, představené v minulém odstavci, má projekt řadu dalších kladů, ale také vyvolává několik otázek. Je obtížné analyzovat něco, co vlastně teprve vzniká a má za sebou jedinou praktickou zkušenost (z loňského listopadového běhu v Plzni). Osobně je mi velmi sympatický tím, že se nesnaží běhy za každou cenu „protlačit“ do center krajských měst, ale naopak využívá kromě silnic v hojné míře i cyklostezky, parkové cesty a chodníky.

Zcela mimo centrum mají být vedeny závody v Brně, Liberci a Olomouci, závody v Hradci Králové a v Českých Budějovicích sice mají start a cíl v městských centrech, ale místo tradičních okruhů je trať vyvedena v obou případech opět na periferii. To do jisté míry platí také o Plzni, kde je start ve vysoce atraktivním prostředí areálu pivovaru Prazdroj, aby vzápětí běžci zamířili rovněž mimo historické jádro do okrajových čtvrtí a lesoparku.

Jednotný „střih“ celého seriálu se odráží v propozicích, které mají mnoho společného pro všech šest závodů. Je to především hodina startu, stanovená zásadně na sobotní či nedělní poledne. Tady vidím první problém: je opravdu nezbytné v letních měsících vypustit stovky běžců (z nichž logicky bude část málo připravených teoreticky i prakticky) do poledního žáru, který lze minimálně u tří ze šesti plánovaných běhů předpokládat?

Nebylo by vhodnější uvažovat spíš o startu v sobotu v pozdním odpoledni (vidět je v červnu, červenci a v srpnu minimálně do 21 hodin), případně jeden závod experimentálně zkusit dokonce ve všední den také k večeru? Zkušenostmi je prokázáno, že se v létě nejen Praha, ale i další větší města hodně vylidňují , protože jejich obyvatelé masově odjíždějí na chaty a chalupy

Jednotné jsou také délky tratí, trénovanější běžci by si měli vybrat desítku, ti méně zkušení pětku. Kromě toho organizátoři počítají s účastí dětí, kterým připravili kilometrovou vzdálenost. Z plánků, uveřejněných na oficiálním webu závodu, který již funguje (www.run-tour.cz) je zřejmé, že profily tratí nejsou nikde příliš náročné, ve většině případů dokonce prakticky celé rovinaté.

Poněkud jsem se zamyslel nad výší startovného. Pokud považuji letošní ročník seriálu za premiérový, asi bych si rozmýšlel stanovit startovné za pětikilometrovou trať na 300 Kč, na místě pak za 500 Kč. A to i přesto, že ke kladům projektu patří věnování nemalého procenta ze startovného na charitu – z každé platby půjde 50 Kč na dobročinné účely a tuto částku ještě o další „padesátku“ navýší Nadace České pojišťovny.

Mimochodem, náš největší pojistný ústav je hlavním partnerem seriálu a pokud se nemýlím, je to vůbec poprvé, kdy ČP jako taková se přihlásila k podobnému běžeckému projektu. Startovné na 10 km je stejné, totiž 300 Kč předem a 500 Kč na místě, při čemž jsou pořadatelé co do data přihlášek tolerantní, za nižší startovné se lze přihlásit ještě necelý týden před závodem. Děti žádné startovné neplatí. I přesto si myslím, že v tomto případě by – alespoň v zaváděcím ročníku – méně bylo více.

Je možno se zúčastnit buď jednoho běhu nebo celého seriálu. Na závěr budou vyhodnoceni ti, kteří získají nejvíce bodů. Systém bodování zatím přesně propozice neuvádějí, vzhledem k popularizaci akce by bylo vhodné jej uveřejnit co nejdřív. Přimlouval bych se rovněž za oficiální změření tratí pro dospělé kvalifikovaným měřičem běžeckých tratí, který je oprávněn pořadatelům vyhotovit příslušný certifikát. Módní měření pouze pomocí GPS se v několika případech již prokázalo jako hodně nepřesné.

Vítěz každého závodu si odnese finanční prémii ve výši 5000 Kč, což je na zdejší zvyklosti hodně. Další v pořadí obdrží podle propozic hodnotné věcné ceny. Pro závody dospělých jsou však vypsány pouze kategorie „muži“ a ženy“ bez rozlišení věkových kategorií, což může od účasti odradit část běžců starších 40 let.

Handicapem letošního ročníku může být také poměrně pozdní zveřejnění programu RunTour ČP. Proto se nepodařilo seriálové závody prezentovat ani v Termínovce SOBZ 2012, ale ani v termínovkách závodů, který prezentují běžecké servery. Mnoho běžců si závodní program plánuje na dlouhé měsíce dopředu, totéž platí o dovolených. Věřme, že v budoucnosti se běžecká veřejnost o tomto projektu, který má nejen ambice, ale i potenciál k tomu, aby obohatil českou běžeckou mapu o další rozměr , dozví s větším předstihem.


Autor článku, Ivo Domanský, je po dlouhá léta v běžecké obci znám jako organizátor, pořadatel, rozhodčí, redaktor a dopisovatel. Je také tajemníkem Sdružení organizátorů běžeckých závodů a současně i autorem tištěné Termínovky běhů mimo dráhu.