Nedávná pražská konference o ekonomických dopadech velkých sportovních veřejně přístupných akcí na ekonomiku vůbec poprvé upozornila na poněkud opomíjené téma: vzájemný vztah masových akcí a velkého byznysu.

Pravda, statistika je přesný součet nepřesných čísel, přesto však odhadovaný počet občasných běžců v Evropě – 80 milionů – vzbuzuje na jedné straně pochybnosti, na druhé straně je ovšem jasné, že i poloviční počet by byl významným činitelem na trhu se sportovními potřebami.

Sporty, které se na masových akcích podílejí nejvíce jsou tři: běh, cyklistika a lyžování. Zájem o nejpopulárnější závody v každém z těchto odvětví vysoce překračuje nabídku a to je výhodné jak pro samotné organizátory, kteří víceméně neomezeně určují pravidla hry včetně startovného, tak i pro výrobce, distributory a prodejce sportovních potřeb, sportovní výživy, v neposlední řadě také pro dopravce a cestovní kanceláře.

Vasův běh „mimo soutěž“

Zatímco ještě před 25 lety nebylo příliš obtížné při včasné přihlášce získat startovní číslo na lyžařský Vasův běh (89 km), dnes je situace taková, že o start má zájem více než 65 tisíc mužů a žen a v den hlavního závodu jich trať může pojmout maximálně 15 000.

Co teď? V tomto případě pořadatelé nabídli všem ostatním možnost projet si trať v týdnu před závodem a dostat o tom osvědčení. Během celého týdne fungují občerstvovací stanice a další služby. Této možnosti již v minulých letech využily další desetitisíce lyžařů, kteří si klasickou trať projeli aspoň „mimo soutěž“.

Jeden z přednášejících vyprávěl o svých dojmech z cyklistického závodu v Jihoafrické republice, kde bylo na startu 33 000 cyklistů, nechyběly mezi nimi ani slavné postavy minulosti, např. bývalý belgický mistr světa na silnici Eddy Merckx. Jde o závod Cape Argus v Kapské provincii, v prvních ročnících jej absolvovalo sotva několik stovek cyklistů. Dnes tvoří 10 – 15% startujících cizinci.

V New Yorku se losuje

Obrovský nárůst zájmu o tento typ sportovních akcí dokumentuje snad nejnázorněji příklad maratonu v New Yorku. Ten byl založen v roce 1970 a na první ročník se prezentovalo pouze něco přes sto běžců. Dnes je vyprodáno (30 000 startu­jících) během jediného dne po otevření on line registrace, další musí spoléhat na štěstí, protože určité množství startovních čísel je vylosováno mezi zbývající zájemce nebo musí volit dražší variantu a do New Yorku cestovat se specializovanou cestovní kanceláří.

Z uvedeného je zřejmé, že nárůst zájmu o masové akce (nadále zůstaneme pouze u maratonů) vyvolává zvýšenou aktivitu obchodníků se sportovními potřebami. Jde o fenomén, týkající se všech vyspělých zemí, především Evropy, Severní Ameriky a Austrálie, zájem však roste i v dalších oblastech, např. v Jižní Americe. Podle dostupných údajů bylo za jediný rok prodáno ve světě 190 000 000 b­ěžeckých bot.

Pokud jeden pár kvalitních značkových bot stojí v přepočtu nejméně 2000 Kč, můžete si poměrně lehce spočítat, o jak velký obchod v evropském a světovém měřítku jde. Vzrůst prodeje této komodity lze pozorovat také v ČR, i když u nás je zatím prvořadým kritériem pro nákup cena.

PIM

Dalším odvětvím, které má eminentní zájem o masové běhy, je cestovní ruch. Typické v tomto směru jsou tři akce, pořádané společností Prague International Marathon. Počet cizinců, startujících na maratonu, byl dokonce více než padesátiprocentní! Toto procento se v posledních letech soustavně snižuje, v součtu všech tří pražských závodů (Hervis ½ maraton, Volkswagen maraton a Mattoni GP) bylo loni 35% běžců z Prahy, 38% z ostatních míst v ČR a „jen“ 27% cizinců.

Procento cizinců výrazně snižuje desítka při zářijové večerní Mattoni GP. Zajímavé je dále srovnání výdajů účastníků. Zatímco místní běžci utrácejí v den závodu přibližně 270 Kč, „přespolní“ z ČR již v průměru 915 Kč (ubytování) a u cizinců je to až 2200 Kč rozložených do 3 – 4 dnů pobytu.

Podle průzkumů činí celková hodnota zboží a služeb, které se „točí“ kolem tří pražských akcí, téměř neuvěřitelných 199 milionů Kč, s DPH je to dokonce o 17 milionů víc. V neposlední řadě mají tyto akce dopad na zaměstnanost, neboť vytvářejí odhadem 250 pracovních míst. Podobně kladný vliv na ekonomiku mají i další masové běhy.

V průběhu jedné generace se tak staly městské běhy z okrajového jevu významným činitelem nejen pro samotné závodníky, ale i pro pořadatelská města, která se tím zviditelňují (u nás je v tomto směru nutno jmenovat na prvním místě Olomouc). Na základě zahraničních zkušenost lze očekávat, že tento trend bude ještě nějakou dobu pokračovat.

Není tak docela pravdou, co někteří tvrdí – totiž, že u nás už vypukl ten pravý běžecký boom. V porovnání nejen s Německem a Francií, ale s řadou dalších vyspělých a počtem obyvatel srovnatelných zemí jsme stále o něco pozadu.

Skutečný „maratonský boom“ je teprve před námi.

Autor článku, Ivo Domanský, je po dlouhá léta v běžecké obci znám jako organizátor, pořadatel, rozhodčí, redaktor a dopisovatel. Je také tajemníkem Sdružení organizátorů běžeckých závodů a současně i autorem tištěné Termínovky běhů mimo dráhu.