Josef Odložil (1938 – 1993) zůstává prozatím posledním českým běžcem, kterému se podařilo získat olympijskou medaili na 1500m. Od jeho stříbrného závodu na hrách v Tokiu uplyne letos 48 let.

Běž radši maraton, Odložile

Sportovní konkurenci rok začaly rok před hrami v Tokiu narušovat zákulisní spekulace. V listopadu 1963 otevírá Odložil sportovní rubriku Večerní Prahy, věnovanou předolympijské přípravě československých atletů a s hrůzou zjišťuje, že jeho jméno v předběžné nominaci chybí. „Je zle. Nedostanu-li se na olympiádu ve svých 26 letech, tedy v nejoptimálnějším věku pro střední tratě, ve 30-ti mě do Mexika teprve nepošlou. Buď vydržím tak tvrdý trénink, že mě vynese ke světově špičce, nebo je s běháním konec,“ líčil své odhodlání nevstoupit do téže řeky Odložil a v přípravném období od prosince do jara 1964 si nařídí hrubý objem, kdy trénuje až třífázové s kilometráží mezi 160 a 180 kilometry týdně. (Ne)vědomky tak kopíruje novozélandskou školu Arthura Lydiarda, trenéra světového rekordmana Petera Snella.

Středotraťař proto dokonce začíná slýchávat potměšilé rady, že by udělal lépe, kdyby v Tokiu běžel radši maraton. „V únavě jsem běhal stylově špatně, ani tréninkové časy nebyly nijak vynikající. Trenér Aleš Poděbrad začal mít o mne strach a tak jsem tomu tréninkovému výmyslu věřil už jenom já. Kvůli olympiádě se ale nevzdám, chci tam jet, buď všechno, nebo nic!“ popisoval zlomové období své kariéry Odložil, který následně na Britských hrách zabíhá výtečných 3:43,3, vyhrává republikový šampionát a na letních závodech ve Švédsku ještě vylepšuje své maximum na 3:41,9.

Svazová trenérská rada však i přes závodníkovu tuzemskou dominanci a nehledě na splněný olympijský limit, dožadovala se po něm času pod 3:40, jehož Odložil nakonec dosáhne až na samotné olympiádě, kam proklouzne z předposledního místa 12-ti členné běžecké nominace. Zbývá překonat poslední překážka postavená funkcionáři: Odložilova letenka je vystavena tak, že by se do Tokia dostal teprve 8 dní před závodem a tedy bez možnosti náležitě se aklimatizovat. Československé medailové naděje tehdy zachraňuje klavírista gymnastické reprezentace Rudolf Kyznar, který Odložilovi nezištně přenechává dřívější let.

Tokijské stříbření

„Stál jsem uprostřed stadionu se zbožnou úctou, byl jsem hrdý, snad i pyšný, že zde vůbec mohu stát. Viděl jsem nejfantastičtější a nejmohutnější divadlo svého života. Byl jsem docela pozemsky šťastný a už to pro tento pocit všechna ta dřívější dřina stála za to. Jsou okamžiky v lidském životě, které se těžko vyjadřují slovy. Tento k nim patřil,“ tak hovořil Josef Odložil o slavnostním zahájení 15. letních olympijských her v japonské metropoli.

V prvním rozběhu dobíhá třetí v čase 3:43,2. V následném semifinále poprvé naráží na světového rekordmana Petera Snella z Nového Zélandu, Odložil je opět třetí a postupuje do olympijského finále v osobním rekordu 3:39,3. „Mnoho lidí tvrdilo, že semifinále bude moje poslední slovo, ale já jsem nyní věděl, že mohu ještě o vteřinu až dvě zrychlit, poběžím-li finiš naplno. Naši novináři se mnou moc nepočítají, o možnosti získat medaili nemluví, a to je moc dobré. Musím tohoto momentu překvapení dokonale využít. “ uvažoval atlet před životním závodem.

Podle papírových předpokladů si to o medaile měla v přímém souboji rozdat anglosaská trojice: Snell (NZ), Burleson (USA) a Simpson (VB). Odložil rozbíhá finále takticky a 200 m před cílem je na šesté pozici, v tom ovšem nakopne k drtivému závěru: postupně míjí Burlesona, polského závodníka Barana i Simpsona a na cílové pásce poráží rozdílem jedné setiny ještě Daviese (NZ). Na tabuli svítí čas 3:39,6 – Československo právě získalo zásluhou Josefa Odložila stříbrnou medaili! Kdo by tenkrát tušil, že na podobný olympijský úspěch nedosáhne žádný český běžec až do dnešních dní? Vítězem závodu je Novozélanďan Snell, který si na hrách připisuje vedle triumfu na 800 m už druhou zlatou medaili.

Pokračování příště…

Zdroj: Popper, Jan: Josef Odložil vypráví, Sportovní a turistické nakladatelství, Praha 1967, Jirka a kol.: Kdo byl kdo v české atletice, Olympia, Praha 2004


Autorem příspěvku je Milan Janoušek, student Právnické fakulty UK v Praze. Jeho hlavními zálibami jsou masmédia a literatura. Odmalička oblékal dres fotbalového AFK Kolín, ale od roku 2010 visí kopačky na hřebíku a Milan běhá, co mu síly stačí :-)